Etrixen 1: Strážce času

Kapitola 3

Právě se nacházíme v minulosti, kde zuří boj s časem. Ve velké místnosti, která má železné zdi, černé židle na každém rohu a jeden velký přístroj na kterém jsou různá tlačítka. Jedno zelené k odvětrávání, modré k otáčení a červené k resetu s následkem.
Pravděpodobně to byl měnič času, byl v dávných dobách oblíbený Chronosu, ale to je jiný příběh.

"Nech to být!" Vykřikl Joseph na Petera ve svém zeleném plášti a na krku měl náhrdelník se zeleným amuletem.
"Změnili jsme to, ztratil jsem syna. Místo Evropy si vybral Rusko. A proč?, Jen kvůli tobě." Joseph na něj jen hleděl.
"Ještě to můžeme zvrátit, Beverly něco vymyslí." Snažil se ho zklidnit.
"Ona nepřijde, věř mi." Říká Peter a podívá se na velký přístroj před sebou a tam se nachází červené tlačítko.
"Všichni se vrátíme domů. Všichni budeme žít v klidu, ale v jiném světě."
Říká si pro sebe hlasitě.
Peter se dotkl červeného tlačítka a Joseph hned vykřikl.
"Né!" Celá realita se začala pohlcovat, každá vteřina se živila každým atomem, dokud nepohltily dům, mrakodrap, planetu, než z reality nezmizelo úplně všechno.

Joseph okamžitě se podíval na svůj krk a okamžitě využil moc amuletu, který mu dodával.
"Petere, je mi to líto, ale musím to zvrátit." Řekl s lítosti a okamžitě kolem sebe vytvořil zelené kruhy času. Okamžitě se všechno začalo vracet, každý atom se dal do pohybu, každá budova se vrátila, celá železná místnost se vrátila do pořádku. Jenže oni se tam nevrátili.

Peter se objevil ve svém bytě, vedle stolu s alchymii. Beverly se objevila ve škole, ležela na zemi u svého stolu a Joseph? Ten se vrátil do svého bytu, jenže něco bylo jinak.

Když se vrátil, viděl svého Johna brečet.
"Co se děje synu?" Zeptal se Joseph.
John se na něj smutně zadíval.
"Máma zemřela." Joseph byl z cela bez sebe a nevěděl jak a co se stalo.