Etrixen 1: Strážce času

Kapitola 4

Vracíme se do současnosti, kde Joseph leží v posteli. Ložnice je vybavena kvalitní velkou postelí, s bílým povlakem, dekou a bílým polštářem. Vedle postele se nachází skříň z dubového dřeva.
Joseph vstane s postele, podívá se na hodinky a zjistí že jsou tři hodiny ráno.

Půjde do kuchyně si dát něco malého na zub, ale uslyší nějaké zvuky z Johnova pokoje. Pouze rameny přikývne a nechá to být.
Vezme si dva malý koláče a půjde zpátky do ložnice.

John ve svém pokoji je na mobilu a hraje nějakou hru. Zvuk ze hry je sice potichý, ale v tichém baráku v noci, lze slyšet každý krok i každé křupnutí.

Když hodiny ukážou sedmou hodinu, tak John vstane z postele a hned se jde obléct. Vezme si své černé kalhoty a černou mikinu. Půjde dolů si vzít snídani a hned odpadí do školy.
"Cože? To někam spěcháš?" Zeptá se ho otec, když ho vidí pospíchat.
"Promiň tati, musím jít, mám tě rád." John popadne boty do ruky a ihned vyjde ven.

Joseph byl překvapený. "Je to už velký kluk přeci, on ví co dělá." Řekl si pro sebe a vzal noviny, zřejmě z včerejšího dne. Posadil se na červený rohový gauč a lehl si. Zapnul si televizi na zprávy.
"Dneska v baráku Marc Evenue 311, se stala neobvyklá věc, celý barák se propadl a zbyli jen trosky." Řekla novinářka v televizi.
Jospeh odhodil noviny a okamžitě se začal soustředit na zprávy.

"Byl tady vidět i nějaký souboj, něco nadpřirozeného, nějaký temný rytíř tady bojoval s nějakým čarodějem.
Tento souboj si vyžádalo oběť jednoho z kluků, nevíme co se stalo a ani jak, ale víme jedno, Prezident USA chce promluvit k národu, zítra v dopoledních hodinách před bílým domem, očekává příchod hromadu novinářů a už je tedy zřejmé že ve Vesmíru nejsme sami." Povídala v televizi a Joseph začal přemýšlet.

Po pár minutách okamžitě šel do sklepa a otevřel malou truhlíčku.
Bylo tam něco malého, bylo to zelené a svítilo to. "Je čas tě použít."