Nová Rodina (H.P. Cz)

10. Dolores Umbridgeová

Dny Harrymu ubíhaly jako voda. Zbývaly dva týdny do konce prázdnin a on byl stále pohřešovaný, v Denním věštci se nepsalo o ničem jiném, než o ztraceném chlapci-který-přežil, jenž má údajně zachránit celý svět před tím-jehož-jméno-se-neříká. Žádného odběratele Denního Věštce, by však ani ve snu nenapadlo, že se již zmiňovaný chlapec válí doma na posteli, listuje učebnicí lektvarů a čeká na rodiče až se vrátí z porady bradavického profesorského sboru. Harryho už otáčení stránek a prohlížení si obrázků přestávalo pomalu, ale jistě bavit. Ostatně, není se čemu divit. Za hodinu a půl co je Sibila se Severusem pryč stihl prostudovat obrázky snad úplně všech lektvarů co v knize byly.

Mezi tím v Bradavicích

Všichni učitelé již seděli na svých místech ve sborovně. Jediný na koho se čekalo je Brumbál. Severus ze svého místa v rohu místnosti těkal očima od jednoho profesora ke druhému a přemýšlel kdo bude budoucí učitel obrany proti černé magii.
Na druhém konci místnosti u krbu seděla Sibila a zírala do svého šálku s kytičkami, přičemž si mnula čelo. To aby se jí pročistilo její třetí oko. Každý (kromě Minervy a Harryho) koho by napadlo, že spolu mají tito dva lidé společné ještě něco jiného než zaměstnaní a první písmeno svého jména by tuto myšlenku ihned zahodil. Takový nesmysl!
Minerva se před příchodem ředitele bavila stejně jako Snape. Hledala budoucího učitele obrany. Jediný kdo -dle jejího uvážení- mohl obranu učit byl Severus, ale podle výrazu na jeho tváři taky nevěděl kdo by to mohl být. Nezbývá než e nechat překvapit.

Ten na koho všichni tak dlouho čekali právě přišel a začal svůj proslov, který si podle Snapea celou tu dobu trénoval: „Tak jsme se tu opět sešli," řekl Brumbál věc, která byla, dle názoru jednoho černě oděného netopýra, naprosto jasná a zbytečná. „Máte něco co byste chtěli nutně probrat?" zeptal se.

Všichni, až na jednoho, sborově zakroutili hlavami. Ten jeden nedělal nic.

„Takže můžeme přejít k tradičnímu představení nového učitele obrany," odmlčel se. Jak moc Severus nenáviděl tyhle jeho pauzy. Doma má jednoho spratkovskýho nebelvíra, který mu už určitě stihl zdevastovat půlku kvartýru a Brumbál to musí takhle hrozně prodlužovat. „Letos bude obranu učit po dlouhé době opět žena. Přijměte mezi sebe... Dolores Jane Umbridgeovou."

Po těchto slovech se otevřely vstupní dveře a místnost zaplavil šílený pach smíchaný snad ze všech druhů vonítek co na světě existují. Až po největší vlně zápachu se objevila růžově oděnná osoba. Měla růžové botičky, šatečky s volánky ve stejné barvě, na nehtech naneseno snad pět vrstev růžového laku na nehty, zápěstí jí zdobil perfektně ladící náramek, její rtěnka i stíny svou barvou nijak nevyčnívaly, na hlavě měla růžovou čepičku a uši jí zdobily dvě růžovoučké kočičky.

Reakce profesorů, školníka a ošetřovatelky:

Kratiknot se skrčil tak, že nebyl skoro vůbec vidět.

Trelawneyové vypadl šálek z ruky a roztříštil se.

Snape nadskočil a na chvíli přišel o svou nicneříkající masku.

Hagrid měl stejný nápad jako Snape a to leknutím nadskočit. Ale přesto že se Snapeovi přezdívá: přerostlý netopýr není tak přerostlý jako Hagrid který hlavou prorazil strop.
(Reakce stropu: Bum!)

Prýtová vyjekla jako vytrhnutá mandragora.

Hochová, v pudu sebezáchovy, začala mávat rukama a vypadalo to, jako že chce odlítnout.