Prolog

33 4 0
                                    

Kluk z trafiky.

To byla moje první myšlenka, když jsem ho uviděl. Sedělo mi to k němu, nazývat věci přímo. Něco jako ta blondýna s Audi, co mě málem nakouřila na parkovišti. Prostě jednoduše a výstižně.

Chtěl jsem si koupit cigarety, drobné už mi chřestily v kapse, když jsem si všiml že vůbec nevmímá. Očima kmital po stránkách knihy kterou ladně držel v jedné ruce, a vůbec se nesoustředil na svou práci. A vůbec, jakto že někdo tak mladý pracoval zrovna v takové budce na Bohem zapomenutém místě?

Po pár krocích jsem stál u okýnka, a přesto si mě nevšiml. Naprosto oddaný kriminálce, knížce s měkkou vazbou a zavádějícím názvem, přesně takové jaká se prodává v budkách s názvem Trafika.

Decentně jsem si odkašlal abych upoutal pozornost, ale asi ne dost, hlasitě, protože kluk se ani nepohnul. Hlavou mi začaly rejdit myšlenky jako třeba Žije vůbec? Není to nějaký panák? Ale ne, byl to živý člověk, protože znenadání knihu zaklapl a s pohledem plným otázek, jakto že ho vůbec otravuju když si zrovna čte, nasadil falešný úsměv a s hláskem který přetékal sladkostí, ale pod vší tou vrstvou jasně znělo Hele kámo, nezajímáš mě ty ani ten tvůj pitomej ksicht, takže dělej, vyber si cigára nebo porno, a vypadni, se zeptal co si budu přát. Jako v italský restauraci, ještě chyběli chlapi kteří by hráli na hudební nástroje a zpívali O sole miooo...

,,Cigarety. Červený Marlborka. Všechno, dík."

Kluk si stoupl z malé židle, u které jsem se mohl divit, jak se na ten mini prostor vlastně vlezla, a hodil na pultík. ,,Dělá to.."

Překvapil jsem ho když jsem mu vtiskl rovný podíl peněz, ale neřekl ani ň, a jenom si je vzal a kamsi schoval. Nejspíš by mě nejradši vypakoval, aby se mohl vrátit ke své knížce, ale já se nemínil jen tak vzdát.

Líbil se mi. Ani pěkný, ani škaredý, jistý si tím že může dostat vyhazov nebo po hubě, ale přesto tak drzý, že si nenechal líbit vyrušení že svýho čtení.
,,Jsem Mikky."

Pohled jakým mě obdařil byl buďto k popukání nebo stažení ocasu jako prašivý pes a odploužení se pryč. Zvolil jsem zlatou střední cestu, a s menším úsměvem se zeptal trochu slušněji. ,,A tvoje jméno? Lidi se tak většinou seznamují, víš? Sdělí si jak se jmenují, co je zajímá, pozvou se na schůzku..."

,,V tom případě mě zajímá ten chodník po kterém by ses měl vydat, víc než ty."

Au. Rána přímo do srdce. Nebál se být ostřejší, ale pokud chtěl brousit nože, byl jsem pro. ,,Tak fajn pane Nejmenovaný. Co to čteš?"

,,Něco co jsem tady našel. Asi budeš jediný kdo si kupuje cigára zrovna tady, protože se kšefty moc nehýbou. Je tu mrtvo."

,,Chm...a nevadila by ti společnost?" nemínil jsem se vzdát. Kdo nic nezkusí, nic nemá, a mě tenhle prostořeký prodavač právě velmi, ale velmi zajímal. ,,Kouříš?"

Měřil si mě pohledem a nejspíš se v duchu ptal Jako vážně?, ale nakonec kývnul, otočil se a za chvíli objevil vedle mě. Byl mi tak po ramena, malý a vzteklý jako čivava. ,,Když už jsi mě vytáhnul, čekám že mi alespoň nabídneš."

Byl si jistější a rozhodně měl pusu prořízlou od ucha v uchu. Vyklepal jsem dvě cigarety a jednu mu podal. Vytáhl zapalovač, věnoval mu pět vteřin života, a pak už jen sledoval jak se jeho rty obemykají kolem filtru. Kristepane, kdyby takhle pohltil mě, byl bych hotovej než by vůbec začal.

Všiml si že na něj zírám, protože jen co vyklepl popel, utnul moje myšlenky jediným pohledem. Tak tenhle kluk byl ostřejší než ta paprička co mi dala ségra jednou do sendviče. Nemohl jsem ze záchoda slézt pomalu tři hodiny. ,,Mikky? To je přezdívka?"

,,Ne, tak se fakt jmenuju. Ani jsi po mě nechtěl občanku, abych se ti dosvědčil."

,,A ty to stejný - co když mi je šestnáct, a ty mě učíš kouřit? Pak budeš mít moji rakovinu na krku."

,,To budeš mít i tak. A šestnáct ti určitě není. Takoví kluci mají existenční krizi a permanentního stojáka ze všeho co má kousek masa. Už dávno by ti stál, když jsem se objevil."

,,A co když se mi nelíbíš?"

,,Tak proč tady stojíš a vzal sis cigáro?"

Přelstil jsem ho. S hrdostí sobě vlastní jsem ho pozoroval jak se usmívá, a opět slastně protahuje z cigarety.

,,Fajn, výhral jsi. Jmenuji se Tony."

,,A to je přezdívka?"

,,Ne, jmenuji se Anthony. Ale pro kámoše Tony."

Sami proti světu Kde žijí příběhy. Začni objevovat