Kámoš Mého Bráchy

49. story

Konečně doma, měsíc prázdnin za mnou a já už oficiálně bydlím u kluků.
Večer je u nás přespávačka a klasicky bude prdel.
„Stop Petře!!" Křičím když se semnou rozjede v uličce se sladkostmi.
Asi nebyl úplně dobrý nápad si sedat do nákupního vozíku. Ještě když ho řídí Petr. „Copak by sis přála?" Zeptá se a pomůže mi ven. Zasměju se a začnu brát všechno možný do ruky.
„Tyvole z toho budeš mít cukrovku" zasměje se a já se k němu přidám.
Večer se pomalu blížil a u nás opět spala Lucka, rodiče jí to dovolili ,teda pokud  nepočítám to že si myslí že spí u mě a že jsem sama doma. Ups...

„Vy kokoti na co se chcete dívat?!" Zakřičel otázku po celém bytě Calin.
„Nevím!"
„Horor!"
„365 dní!"
„Rychle a zběsile!"
To všechno se ozvalo na jeho otázku a já málem umřela když Petr zavolal 365 dní.
„Vážně si musel vybrat právě tohle?" Zeptám se když se na něj pobaveně kouknu, sedí na posteli a v ruce drží kytaru.
„Jo" odpoví bez toho aby se na mě podíval a zamyšleně si zkousne ret.
  Vezmu svůj mobil a automaticky ho začnu fotit,sotva udělám fotku tak se ozve zvuk že se fotka pořídila.
Já kráva jsme si zapomněla vypnout zvuk takže jsem schytala jeho zmatený pohled.
„Tos neudělala" pronese a odloží kytaru vedle sebe.
„Ups" pronesu a zasměju se, čumí na mě a mě nenapadne nic lepšího než ho znovu začít fotit.
To už nevydrží a začne se zvedat z postele, rychle se otočím a výletním ze dveří. Petr hned za mnou.
„Naval ten mobil!" Křičí a já se začnu smát, schody beru tak rychle že se stihnu rozmrdat jakmile zahnu do obýváku, kluci dostanou totální výtlem ale zamnou je hned Petr.
  „Co tu kurva děláte?" Zeptá se nás  brácha a začne se opět smát.
„Tahle mrcha mě začla fotit když jsem dělal v tom v čem sem dobrej" pronese Petr a plácne mě přes prdel.
„Ona tě fotila když si jí prcal?" Zeptá se Wilda a já po něm hodím vražedný pohled, všichni se začnou opět smát a Lucka po mě hodí svůj provokativní pohled.
„Ne vy kokoti, zkoušel jsem něco napsat ale ona si očividně myslela něco jiného"
„Ty fotky budou bomba a navíc si cute" pronesu a udělám pár kroků od něj. Projedu si fotky které jsem před chvílí fotila a všimnu si jedné která je fakt hezká. Sedí na posteli, okolo sebe má rozházené papíry a různé úryvky textů, v ruce drží kytaru kde právě něco brnká takže mu není vidět do obličeje. Jeho blond vlasy má rozcuchané a je fakt moc krásný jeho tetování na těle je fakt neodolatelný.
On celej je neodolatelnej.
„neslintej!" Vypískne Lucka a já jí probodnu pohledem.
„Hele nechte mě bejt a raději připravte spaní" pronesu a podívám se na zem ,kde leží několik dek a polštářů.
Ano budeme všichni spát na matracích v obýváku.
Oni se jenom začnou smát a já odejdu do pokoje. Sotva si lehnu na postel už se ocitnu v náručí Petra.
„Utekla si" pronese a nese mě do svého pokoje.
„Musela jsem" pronesu a on mě položí do svého dosud ještě rozbordelené postele.
Ještě chvilku něco dělá na mobilu a já taky. Texty písní si uklidil do druhého šuplíku a kytaru položil do rohu místnosti.
Právě jsem projížděla tiktok když mi přišlo oznámení že mě Petr označil ve svém příběhu.
„Cos tam dával?" Zeptám se a rozkliknu upozornění.
Rozkliknu si to a jsem trošku v šoku. Mega se mi to líbí.
  Dal tam fotku kde se objímame ve výtahu a k tomu napsal My habibi
  a k tomu písničku.
„Proč to tam dáváš?" Zeptám se a on se zasměje.
„Protože chci" pronese a lehl si ke mě.
„Si blázen"
„Do tebe a do hudby" pronese a dá mi pusu.
Ještě chvilku se mazlíme ,dokud neudělám story, dám tam tu fotku s tou kytarou a k tomu songu Perfect.
A samozřejmě ho nezapomenu označit.
Mezitím než se příběh načte tak si na něj sednu a začnu ho líbat.
   Najednou si mě od sebe odtáhl a podíval se na nové upozornění které mu přišlo.
„Ty malá mrcho" pronesl a olajkoval mi story a sdílel to na svůj příběh.
Chvilku ho pozoruju.
„Jsi tak roztomilá když děláš špatný věci" pronesl a hladil mě po tváři.
  „Ty si zase roztomilej když si třebaaa naštvanej,unavenej nebo nadrženej"  poslední slovo zašeptám ale podle jeho výrazu soudím že to slyšel.
  „Kotě teď bych tě nejraději ojel ale vím že by mě tvůj brácha zabil kdybychom přišli pozdě" pronesl a semnou v náručí odchází z pokoje směr obývák.
  „Konečně jste tady" pronese brácha a já se ušklíbnu.
  Ještě chvilku připravujeme chálky a nesmíme zapomenout na chlast.