10.9 14:00 Úterý
Ze začátku jsme šli jenom tak tiše. Ale pak jsem se prostě musela zeptat „Kdo jsi? Vím, že to zní divně, ale máš stejný hlas a oči jako jeden tygr, o kterém se mi zdálo." „Já vím." Odpověděl klidně. Protože jsem cítila, že mu mohu věřit a už jsem dál nemohla v sobě držet moje tajemství, tak jsem mu to všechno stručně povyprávěla. Nereagoval jako bych se zbláznila, bral to vážně a celou dobu mě poslouchal. Zrovna jsme došli k zastávce, když přijel autobus. Řekla jsem „Pojď, pojedeme autobusem jinak, nemáme šanci to stihnout." „když myslíš. Ale mohly by, jsme to stihnout i rychleji, ale v autobusu to bude nejspíš pohodlnější." Souhlasil. Nepochopila jsem, jak to myslel, ale ignorovala jsem to. Vstoupil, jako první poslal mě, ať si jdu sednout a zaslechla jsem, jak říká autobusákovi „prosím dvě celý do zoo." Já jsem se uchechtla a řekla si v duchu „jo tady ho nepřesvědčíš, kvůli tobě až do zoo fakt nepojede." Autobusák na to reagoval jako by nic. To jsem teda zvědavá... Joyce ke mně přišel a tupě se zeptal „mohu si k vám sednout mladá dámo?" Musela jsem se usmát a přejít na jeho hru „ vy vždy mladý pane, vděčím vám přece za záchranu mého drahocenného života." On se sladce usmál a řekl „potěšení je na mé straně, mohu vám nabídnout své rámě?" V tu chvíli jsme oba vyprskli smíchy. Už mi upřímný smích chyběl, protože jsem měla strach z toho co se dělo, ale s ním jsem si připadala v bezpečí. Potom se na mě podíval smutným pohledem „ je mi líto, ale u zoo tě budu muset přenechat té tvojí kamarádce." „Vždyť si říkal, že tam jdeš taky." Nechápala jsem. „však ano, ale mám tam práci...Neboj, brzy se zase uvidíme." Pohladil mě něžně na tváři. A já se smutně usmála. Jak jsme si povídali tak jsem si ani nevšimla že,...... přijíždíme k zoo! Tázavě jsem se na něj podívala a on se zazubil, i zuby má dokonalý. Vystoupili jsme a on mě ujistil „kdybys něco potřebovala, tak volej Mangu. Já ti budu také nablízku." Mrkl na mě a utekl, jako nějaký uličník, který právě rozbil okno. Já jsem si říkala, že je mi povědomý, ale zajímalo by mě co má společného s mými sny. Pousmála jsem se. To mi nemůže vše říct hned? Jenom tak stojím, přemýšlím a čekám na Sabču.
ČTEŠ
The Tigers Diaries
Romance***Představte si, že vše čemu jste do posud věřili je lež. Že existuje mnoho věcí, o kterých jste doposud mohli jen snít. Hlavní hrdince příběhu, kterou všední život nudil a vždy toužila po vzrušujícím dobrodružství, lásce a nadpřirozenu, se život o...
