Snamione: Ve středu moci

Původ 4

„Mami, kde je táta?" zeptala se se zájmem Lily, zatímco pomáhala Hermioně po mudlovsku prostřít stůl v domě starého Snapea. Regulus znuděně sledoval televizi po boku dědy, u nějž trávili neděli. Starý Snape nedal nikomu na vybranou, za každou cenu chtěl vidět po půlroce Lily a dle svých slov musel překontrolovat Regieho vysvědčení, dokud mu ještě rozuměl. Se samými jedničkami byl spokojen a dokonce dal vnukovi několik liber.

„Měl by přijít každou chvílí, šel na schůzku s Delphini," odpověděla čarodějka, ale svoji pozornost věnovala talířům a prázdné kuchyňské lince, kam zatím skřítek neposlal žádné jídlo.

„Myslím, že táta bude mít radost, Delphi je fakt dobrá – říkal to Teddy."

„V čem je dobrá, Lily?"

„No, přeci v obraně proti černé magii a lektvarech. Celá škola ví, že je v soubojích nejlepší, takže bude skvělá bystrozorka."

„Delphini chce být bystrozorka?!" vyhrkla Hermiona překvapeně, až se muž s chlapcem od televize odvrátili, ale žena viděla před očima pouze Bellatrix. Dcera nejšílenější Smrtijedky chtěla chránit kouzelnickou společnost? To znělo jako špatný vtip, i když za to to děvče nemohlo – svoji matku prakticky nepoznalo.

„Taťka ti to neřekl? Teddy říkal, že mu Dephi pošle dopis, aby získala místo v kurzu na bystrozora. Mám pocit, že letos nikdo jiný z Bradavic o tuhle práci neusiluje." Mladá dívka si stáhla kučeravé vlasy do rozčepýřeného drdolu, než se natáhla pro ubrousky. „Bude fakt dobrá."

„Znáš Delphini až ta dobře?" nadhodila Hermiona zlehka, přestože bojovala s neutrálností svých slov. Andromeda zajisté vychovala dívku dobře, ale Hermioně přebíhal mráz po zátylku, když si představila, že její holčička tráví čas s dítětem Bellatrix Lestrangeové.

„Moc ne," připustila dívka, což donutilo Hermionu k drobnému úsměvu, „ale Teddy mi o ní hodně vyprávěl a sedmáci se o ní taky dost baví ve společenské místnosti. Ona je docela samotářská a když s někým jde, obvykle jsou to zmijozelští, ale ke mně je milá – vždycky pozdraví."

„Asi to má taky složité," připustila Hermiona, nicméně její pozornost upoutala vysoká postava na příjezdové cestě. Severus.

„Ah, Monta poslal oběd," oznámila ve stejný čas Lily, čímž zaujala především osazenstvo u televize. „Počkáme na tátu?"

„Už je tady, dojdu mu otevřít." I přes Snapeův nesouhlasný pohled čarodějka mávla hůlkou a jídlo z hrnců se přemístilo na talíře. Snape s povzdechem zabral své místo u stolu a pustil se do jídla.

Střetla se s manželem ve dveřích, ale nepustila ho dál – sama se za ním prosmýkla ven. Sinalý kouzelník pouze povytáhl obočí.

„Mluvil jsi s Delphini? Vzal jsi ji?"

„Od koho to víš?" zamručel podezřívavě, než si dal jedna a jedna dohromady. „Lily."

„Řekni mi, že si dělala legraci..."

„Nedělala. Blacková přinesla vyplněnou přihlášku a moc dobře věděla, co se od ní bude očekávat, když jsem se jí to pokoušel rozmluvit."

„Takže jí dáš šanci? Budeš cvičit dceru ženy, kterou jsi sprovodil z tohoto světa?" Kouzelník záporně zavrtěl hlavou. „Jak ji můžeš odmítnout?"

„Už jsem ji odmítl."

„Oficiální žádost stále poslat může," namítla Hermiona. Již se natahovala po klice, aby pustila muže do domu.

„To ano," připustil tiše, „ale jasně jsem Blackové řekl, že dokud budu na vedoucí pozici já, její přihláška se nedostane dál než do krbu. Nezmínil jsem její původ, ale řekl jsem, že jako dívka není pro tuto práci stavěná."

„Oba důvody jsou naprosto zcestné, Severusi," povzdechla si Hermiona, „ale její původ mě také zneklidňuje. Něco z Lestrangeové v ní být musí... A ani v Lestrangeovi nebylo nic dobrého.

„Hermiono, kdybys viděla ty grimasy, chování, odpovědi... Ona je bezesporu Bellatrixino dítě."

Delphini je stále velká neznámá, přesto musí zřejmě celý život bojovat...