AMI:
Ráno sice bylo hezky ale pro mě vůbec hezký nebylo.....
Jungkook nás vyzvedl v deset. Odbavení prý trvá v Soulu hrozně dlouho. Zaparkoval auto na hlídaném parkovišti. Na hlavu si dal klobouk a roušku aby ho nepoznali.
Měl pravdu. K frontě do letadla jsme se dostali až ve třičtvrtě na jednu.
Bylo mi hrozně. Měla jsem v uších sluchátka. Léňa s Koookiem byli za mnou. Oba se soucitně dívali na moje záda. Nechtěla jsem se ohlížet. Ochranka si ode mě vzala letenku. Vešla jsem do dlouhé chodby.
Chvíli se mi zdálo že na mě někdo volá. Ohlédla jsme se. Kookie a Léňa už za mnou nebyli. Momentálně mi to bylo jedno. Došla jsem až k vchodu do letadla.
„ Co děláš!!?“ zařvala jsem na kluka který do mě strčil a tím zavinil že mi vypadlo sluchátko. Sehnula jsem se pro něj.
„ Amiiiiiiiiiiiii!!!!!!!!“ ozvalo se zezadu. Než jsem tu osobu stihla spatřit už stála přede mnou. Zatarasila mi tím dveře.
„ Ami prosimtě já.. já se choval jak debil odpusť mi to prosím. Je mi to fakt líto. Už se to nikdy nestane. Ta chyba není v tobě,ale ve mě a tak prosím dej mi ještě jednu šanci. Miluju tě z celého svého srdce. A chci aby jsi byla šťastná. Jestli to má být beze mě pochopím ale prosím odpusť mi..“ vysvětlovala dotyčná osoba udýchaně.
Nemohla jsme tomu uvěřit. On se opravdu vrátil!!!! Najednou jsme si připadala jak z filmu pro třináctky...
„ Jimine já...“
„ Ještě než něco řekneš, prosím chci abys věděla že to myslím opravdu vážně. Miluju tě a nikdy nepře...“ byla jsem rychlejší než on. Políbila jsem ho. Hned na to jsme se obejmuli.„ Jimine já tě taky moc miluju a už nic nám v tom nezabrání....“ zašeptala jsem mu do ucha. On se na mě pochvíli hrozně roztomile usmál.
„ Drahokoupilová, Vysloužilová, Park a Jeon máte poslední šanci na nástup do letadla.“ ozvalo se z repráku.
Jak jsem po chvíli zjistila, Jk a Léňa to celou dobu s úsměvem sledovali.
„ Tak pojďte než nám to uletí.“ řekl Jk. Byla jsem tak moc šťastná...
Seděla jsem vedle Jimina. Za náma seděla Léňa a Jk.
„ Jimine proč jsi to v tom baru říkal??“ napadlo mě ještě se zeptat.
„ Heh asi tomu nebudeš věřit ale já si Lenču spletl s mojí korejskou kamarádkou... Její nejlepší kamarádka je taky z Evropy a je totálně ošklivá. Víš ona mě moc chtěla a tak mě zdrogovala aby mě dostala do postele a-“„ Ooo chudinko..“ možná by to někomu vyznělo jako ironie, ale já to řekla naprosto upřímně. Rozcuchala jsem mu vlasy.
„ Hej Mine nechceš půjčit roušku??“ ozval se ze zadu Jk. A jo on nemá roušku. Kšiltovka a sluneční brýle to trochu zachránili ale i tak.
„ Ježiš, no jo díky..“ chytl se oppa za hlavu.Ještě někomu zavolal aby mu dovezli věci z Koreji do Česka. Co bylo dál si nepamatuju, usla jsem.
LÉŇA:
Awwww. Dobře to dopadlo!!!! Teda zatím. Kdoví co nás ještě potká. Ale je lepší žít tady a teď.
Vzala jsem do ruky mobil. V hlavě se mi zrodil zajímavý nápad....
„ Hej Mine nechceš půjčit roušku??“
„ Ježiš, no jo díky..“ Jk je tak hodný a všímavý....No nic zpátky k mému nápadu. Našla jsem ten snap nás třech. Potom jsem poprvé po roce a taky naposledy napsala do WhatsAppu “Jáchym“.
„ Není to ten o kterém jsi mi říkala Noona??“ zeptal se Kookie koukajíc mi přes rameno.
„ Jo to je on. Já mu chci jen poslat snap s tebou. Moc dobře ví kdo jsi dala jsem si na tom záležet...“ vysvětlovala jsem s úsměvem.Poslala jem Jáchymovi ten snap. Hahaha..
„ Pustíme si nějaký songy??“ zeptala jsem se Kookieho.
„ Můžem“Vytáhla jsem z batohu sluchátka. Jedno jsem mu podala. Vyhledala jsem můj velice, převelice oblíbený playlist.
„ Poč-“ nestihl to doříct a začal se smát. Do sluchátek se nám ozvalo Take Two. Omluvně jsem se na něj usmála. Přece jenom poslouchat svojí vlastní hudbu pro něj nemusí být úplně příjemný.
Chtěla jsem to přepnout na něco jinýho a to světe div se jsem měla. Kookie mě sáhl na ruku a já pochopila že mu to zas tak nevadí.
„ Jdeš ke mně?“ řekl a odklopila podpěrku na ruku která dělila naše sedadla.
„ Tak jo.“ zvelebila jsem se mu na klíně. Za nedlouho už tiše oddechoval. A už zase vypadal taaaaak roztomile. Já nejspíš taky usnula. Bylo mi příjemný když jsem usínala v jeho objetí....„ Dámy a pánové za nedlouho budeme přistávat. Připoutejte si prosím pásy.“ probudil mě hlas z repráku který se nám skvěl nad hlavou.
„ Dobré ráno zlatíčko.“ protáhl se Jk.
Tak po dlouhé době kapitola. Ať se líbí. Pro mojí jamae BangtanGirlyGirl 💜💜💜💜.
ČTEŠ
My dvě a BTS
RomanceDvě kamarádky tělem i duší ARMY. Plní si druhou část svého ARMY snu. Letí do Jižní Koreji! Nikdy je ale nenapadlo že by se najednou mohly octnout u Jungkooka doma! Pouze fanfic.