Complication ( CZ )

Ness jsi v pohodě?

Už skoro hodinu projíždím městem. Po tom, co se stalo u kluků v domě jsem nasedla do auta a rozjela se neznámo kam. Potřebovala jsem si vyčistit hlavu. Několikrát se mi snažil dovolat Zayn, ale nebyla jsem schopná hovor přijmout.

Zastavila jsem u krajnice a vší silou praštila do volantu. Až teď jsem dovolila, aby si slzy našly svojí cestu. Bylo mi mizerně. Cítím se tak hrozně. Tak jsem se necítila ani po rozchodu s Tobiasem.

Ale proč je mi vlastně tak hrozně? Niall je jen můj kamarád. Tak proč se cítím, jako bych ho podvedla? Mám ho moc ráda, záleží mi na něm. A ublížit mu, byla ta poslední věc, co jsem chtěla. Jenže Zayna mám taky ráda. Tu jeho drzost a to jak si vezne, co chce. Dokonce i to jeho vysoké ego.

Opět mi zvoní telefon. Ale tentokrát to je Liam. S ním si taky rozumím. Přijde mi ze všech nejzodpovědnější. Tento hovor se rozhodnu přijmout.

" Ano, Liame?"

" Ness, kde jsi?"

Jeho hlas zněl tak vážně, až jsem dostala strach z toho, co se stalo. V první chvíli mě napadl Tobias.

" Na konci města. Co se děje?"

" Musíš se okamžitě vrátit. Jinak se tu Niall a Zayn zabijou."

" To jsou... Už jedu."

Odhodila jsem mobil na vedlejší sedačku a rychle otočila auto zpět k domu. Proč mi tohle dělají? Proč to musejí dělat zbytečně horší? Jsou jak malý kluci, co se perou o hračku. Ale nesmějí zapomínat na to , že já žádná hračka nejsem.

Jela jsem, co nejrychleji to šlo. Naštěstí touhle dobou v Londýně není takový provoz. Jen můžu doufat, aby mě nechytli policajti, ale i v tomhle případě stálo štěstí při mě a já konečně zajížděla do naší ulice.

Vběhla jsem do domu a to, co jsem viděla mě vyděsilo. Zayn s Niallem stály naproti sobě a rvali se hlava nehlava. Ale, co mě děsilo nejvíc, bylo to, že Louis a Harry seděli na pohovce a pozorovali je. Jediný Liam u toho nebyl. Ten vyšel z kuchyně zrovna ve chvíli, kdy jsem na ně zakřičela.

" Vy jste se snad zbláznili?"

Naštěstí přestali a podívali se na mě. Okamžitě jsem si chytila pusu, abych nevykřikla. Do očí se mi nahrnuly slzy. Oba měli zkrvavené tváře. Doslova rozbité. Oni se snad opravdu chtějí zabít.

" Ness, nepleť se do toho. Tohle je mezi náma." Zavrčel Niall

" Mezi váma? Vy nejste normální. Který normální člověk řeší něco tím, že tomu druhému rozbije hubu?"

"Jak vidíš, tak mi jo." Řekl Zayn

V tu chvíli se Niall natáhl a dal pěstí Zaynovi. Rozeběhla jsem se k nim, jenže jakmile jsem mezi ně vletěla byl Zayn připraven opětovat ránu Niallovi. To ale jeho pěst zasáhla mojí tvář. Bolestí jsem se sesunula k zemi. Z očí mi začaly padat potůčky slaných slz. Po ruce, se kterou jsem si držela nos se mi víc a víc zbarvovala do červena.

" Kurva Ness, jsi v pohodě? Já...promiň."

Zayn ke mě natáhl ruku, ale instinktivně jsem ucukla. Niall ho odstrčil, vzal mě do náruče a nesl mě do jeho pokoje. Opatrně, jako bych byla porcelánová panenka mě položil na postel a zmizel v koupelně. Přinesl studený kapesník, který mi opatrně přiložil na nos. Celou dobu mlčel a pozoroval mě. I já pozorovala jeho. Měl natržený ret i obočí a pod okem bude mít pěkný monokl.