Když jsme koukali na hvězdy

49. - BENJAMIN

„When we are asleep in this world, we are awake in another."
- Salvador Dalí

Do nosu mi vnikne vůně jejích vlasů, když ji políbím na spánek. Celá se při tom zachvěje. Pohladím ji po vnitřní straně stehen, které si jí samovolně rozevřou, jako by mě zvala dál. Víčka drží pevně při sobě, dlaň položenou na mé obnažené hrudi. „Benjamine, prosím," hlesne, když vyjedu výš. Poznám, že z mých dotyků šílí stejně jako já z jejího výrazu.

Políbím ji, zatímco ji dlaní vjedu pod lem kraťasů. Pohladím ji po holé kůži nad kalhotkami, ona rozevře nohy ještě víc. Líbám ji jako šílenec, toužím po ní stejně jako ona po mně.

„Bože, jsi šíleně vlhká," šeptnu jí do ucha. Tlačí se proti mým prstům, jako by to nebylo dost. Jako by potřebovala víc.

A já jí to toužím dát. Toužím jí dát všechno.

„Zlato," ozve se dívčí hlas vedle mě. Rozlepím od sebe víčka a v ještě ospalé agonii si ji přitáhnu k sobě. Moje erekce se jí tiskne k rozkroku. „Kaylo," šeptnu a pokusím se ji políbit, když se najednou odtáhne. Teprve v ten moment mi dojde, že to byl jen sen. Uvědomím si, že Kayla je na druhé straně světa, zatímco já ležím v posteli s touhle blonďatou mrchou.

„To se ti jako zdálo o ní?!" Kdyby oči mohly vraždit, ty její už by mě usmrtily. Bez odpovědi ze sebe shodím peřinu a zvednu se. Erekce mi bolestivě napíná boxerky. „Co tady vůbec ještě děláš, Lily?"

„Spím vedle svýho přítele, co asi?"

„Já nejsem žádnej tvůj podělanej přítel! To, že se tak tvářím ve škole, ještě neznamená, že se tak budu chovat v soukromí."

Jen v kalhotkách a mým tričku se zvedne z postele a zastoupí mi cestu. Je o víc jak o hlavu nižší než já, což se mi vždycky líbilo. Teď mě to irituje. „Proč mě tak nenávidíš, Bene? Dřív jsi mě měl rád."

„Měl jsem rád sex s tebou, o ničem jiným to mezi námi nikdy nebylo, Lilian."
„Tak proč ho už nechceš?"

Vzpomenu si na ten sen a na moment se do něj vrátím. Srdce se mi při té vzpomínce rozbuší. „Protože jsem si vždycky myslel, že mi to stačí. Jako sex bez lásky."

Ovine mi paže kolem krku a vytáhne se na špičky, aby naše oči byly v přibližně stejné úrovni. „Tak proč mě prostě nemůžeš milovat? V čem je lepší než já?"

„To není o tom, v čem je nebo není lepší," zavrtím hlavou a odtáhnu se od ní. „Ona mi dala novej směr, přiměla mě cítit něco, co jsem nikdy k žádný jiný necítil. Ať už se mě sebevíc budeš snažit držet od ní dál, ty city tu vždycky budou. Nedokážu se odmilovat, i kdybych chtěl."

To přiznání ji evidentně zasáhne. Na moment se mi zdá, že se mě třeba pustí, ale o vteřinu později se jí do tváře vrátí odhodlaný výraz. „Ale dřív jsi mě rád měl, to nepopřeš. Nebylo to jenom o sexu, jak ty teď tvrdíš. Milovala jsem tě a pořád tě miluju. Jsi moje životní láska."

„A takhle chceš, aby tvůj život vypadal? Chceš mě držet v pasti a namlouvat si, že se do tebe možná zamiluju?"

„Ano," odvětí sebejistě. „Vím, že to dokážu. Dřív nebo později mě budeš milovat stejně jako dřív." Sevře mi penis v dlani a několikrát po něm přejede nahoru a dolů. „Pořád na mě reaguje, Benjamine. A dokud na mě bude reagovat on, nepustím se tý naděje."

Odtáhnu se od ní a zmizím v koupelně, kde se zamknu. Co mi včera vlezla do sprchy, bojím se, že to bude chtít zopakovat.

Pustím na sebe studenou vodu, abych se shladil, ale můj penis ne a ne povolit. A tak prostě jen zavřu oči, sevřu ho v dlani a druhou rukou se opřu o kachličky. Představím si Kaylu v leže na posteli, s doširoka rozevřenými stehny a mou rukou spuštěnou mezi nimi. Představím si její výraz, její steny a po pár tempech se konečně uvolním.

Po dvouhodinovém úmorném tréninku mě nohy zavedou rovnou domů. Po cestě rovnou bez přečtení smažu zprávy od Lily a ujistím po telefonu mámu, že Mads uložím do postele.

Ve vchodu ke mně jako na zavolání přiběhne Šmoulinka s vyplazeným jazykem. „Ahoj, prcku," pozdravím ji a poškrábu ji pod bradičkou, což se ukázalo jako její oblíbená činnost. Maddie přiběhne vteřinu po ní v růžových šatech. „Tobě taky ahoj."

„Ahoj," pozdraví mě zvesela a klesne ke Šmoulince, kterou zvedne ze země a položí si ji na klín.

„Máš hlad?"

Maddie zavrtí hlavou, přesto zamířím do kuchyně, abych něco uvařil aspoň pro sebe a pro tu malou chlupatou příšeru.

Misku s uvařenými těstovinami a konzervou jí položím ke vchodu vedle misky s vodou a Šmoulinka se na to vrhne s takovou vervou, jako by týden nejedla. Je obdivuhodné, jak moc se za těch pár týdnů změnila.

Maddie si přisedne ke mně ke stolu a začne mlsně pokukovat po mých špagetách se sýrem. Přisunu talíř k ní a ona se na ně vrhne jako hladový vlk. „Neříkala jsi, že nemáš hlad?"

„Mám hlad na špagety," zamumlá s plnou pusou. „Kdy se vrátí Kayla? Stýská se mi po ní." Upustí vidličku do talíře a vzhlédne ke mně psíma očima. „Ona už se nevrátí?"

„Ale jasně, že se vrátí, prcku."

„Tos říkal i o tátovi a ten se taky nevrátil." To mě zasáhne hlouběji, než bych čekal.

Zvednu se ze židle, obejdu stůl a posadím se vedle ní. „Udělal jsem velkou blbost a ublížil jsem jí, víš?"

„A je ti to líto?"

Povzdychnu si. „Je mi to strašně líto, prcku. A až se vrátí z dovolené, udělám všechno proto, aby mi odpustila."