Když jsme koukali na hvězdy

51. - BENJAMIN

„I don't want to dance, if I'm not dancing with you."
- Taylor Swift

„Na co furt koukáš?" zeptá se Flinn, zatímco dřepuje se stokilovým závažím. Zamknu mobil a strčím si ho do kapsy.

„Na nic." Sednu si na lavici s dvěma činkami v ruce a začnu je systematicky zvedat nad hlavu a zase zpátky.

„To jde furt o tu fotku? Vždyť je to jen obyčejná fotka nočního moře, co na tom furt zkoumáš? Jestli ji nespatříš v jeho odraze?"

„Není to jen fotka, Flinne." Jde hlavně o ten popisek. „Hele nemluv a dřepuj, jinak budeš mít za chvíli nohy jak hubená holka."

„S tím jak často mě sem taháš? To určitě," uchechtne se a udělá další dřep. Je pravda, že teď trávíme v posilovně minimálně dvě hodiny každý den. Je to jediná činnost, která mě chrání od myšlenek nad Kaylou a nad tím, co asi teď dělá.

„Jak to jde s Lily?"

„Vůbec mi o ní nemluv. Předevčírem mi vlezla do sprchy a tvářila se strašně překvapeně, že jsem ji vyhodil. Snaží se mě přesvědčit, že ji miluju, a vůbec není schopná pochopit, že ji nenávidím. Že mi ničí život."
„Fůha, do sprchy? A tys ji vyhodil? Tak to máš teda silnou vůli, chlape. Já bych to nedal."

Položím činky na zem a otřu si opocené čelo. „Dřív se mi líbila, měla šmrnc. Přiměla mě po ní toužit, ale teď se mi jenom podbízí, aby si něco dokázala. To není sexy, nýbrž smutný."

„Ale Lily je pořád kočka a kdyby mi vlezla do sprchy, využil bych toho."

„Protože seš čůrák, kamaráde," zazubím se a on po mně se smíchem hodí zpocený ručník.

„Nicméně jsme pořád nevymysleli, jak se jí zbavit, což by možná šlo snáz, kdybys mi konečně prozradil, co na tebe má. Bez toho se totiž nikam nepohnem."

„Není to důležitý."

„Tak to se pleteš, kámo. Jestli tě vydírá kvůli fotce, jak se v posteli tulíš s plyšovým méďou, dá se to prostě přejít. Jasně, je to trapný, ale fakt je to tak trapný, abys kvůli tomu přišel o Kaylu?" Zírám na něj jako na idiota, díky čemuž mu dojde, že kdyby šlo o takovou prkotinu, už dávno bych byl známej jako milovník plyšovejch medvídků. „A pak je tu taky možnost, že to je horší. Třeba že má důkaz o tom, jak jsi někoho zavraždil. Nebo že ho kouříš nějakýmu klukovi. Za to bys dostal fakt bídu, kámo."

„Fakt mě nepřestává udivovat, jak lehce mluvíš o vraždění," směju se. „A ne, není to žádná vražda ani nic sexuálního a přestaň už hádat, štve mě to. Stačí, když budeš vědět, že mi to může zničit kariéru."

Po tréninku si s Flinnem dáme večeři a pak už oba zamíříme do svých domovů. Cesta autem mi zabere o něco delší čas, protože se všude začínají tvořit kolony. Vím, že Maddie dneska spí i se Šmoulinkou u kamarádky a máma má už asi pátou noční v řadě, takže dům bude prázdný.

Zaparkuju na příjezdové cestě, vyndám si ze zadní sedačky tašku a vyřízeně vejdu do domu, kde mě ochromí svit svíček a vůně pečeného kuřete. „Ahoj, lásko," pozdraví mě Lily v rudých šatech na těle. Tyhle šaty si moc dobře pamatuju, protože si je vzala na naši první oficiální noční schůzku. Už v ten moment jsem si říkal, jestli to nebere moc vážně, když se kvůli sexu tak vyfikla, ale byl jsem nadrženej a víc to neřešil.

„Líbím se ti? Vím, že máš tyhle šaty rád." Vypadá v nich ještě líp než před lety. Ty blond vlasy jí sluší a když byla pryč, i trošku přibrala. Vždycky byla až moc hubená a teď má křivky.

Před rokem bych z ní byl paf.

„Byl jsem s Flinnem na jídle, takže nemám hlad," řeknu s pohledem na pečené kuře s kaší, naservírované na dvou bílých talířích.

„To nevadí, pravděpodobně to stejně nebude k jídlu," zasměje se. Smích se jí odráží v očích a na chvíli mi jí je líto. „Víš co? Asi mám ještě hlad."

„Tak dobře," pousměje se a posadí se na židli. Odhodím tašku do rohu a sednu si jí naproti. „Dobrou chuť," popřeje mi.

„Tobě taky." Naberu si trochu kaše na vidličku a sotva ji vložím do úst, rychle to zase vyplivnu. Vzhlédnu k Lily, která na mě třeští oči. Pak ji sama ochutná a vzápětí taky vyplivne.
„Do háje!" zanadává a schová si tvář v dlaních. „A já se tak snažila!"

„Jen jsi ji trošku přesolila, to se stává," pokusím se ji utěšit.

Vzhlédne ke mně a v ten moment oba vyprskneme smíchy. Lily se zvedne ze své židle, zasune ji za sebou a přemístí se ke mně. Posadí se mi na klín a pokusí se mě políbit, ale já odvrátím tvář.

„No tak," zašeptá, ale když to zkusí znovu, opět uhnu. „Proč ne, Benjamine? Nelíbím se ti? Nebo je to kvůli té večeři?"

„Nechtěj, abych ti to znova vysvětlovat, Lily. Nemá to cenu."

„Já to nechápu," zavrtí hlavou a zvedne se ze mě. „Já se tak strašně snažím, abys mě miloval, ale ty pořád myslíš na tu rajdu?"

„Nemluv o ní takhle," nařídím jí přísně.

„Proč? Proč zrovna ona? Co je na ní tak zvláštního, že se kvůli ní nepodíváš na žádnou jinou?"

„Přestaň se s ní porovnávat, přestaň hledat důvod, v čem je lepší nebo horší než ty. Nepřinese ti to úlevu."

„Víš, co by mi ji přineslo?"

„Kdybych tě miloval?"

Moje přímá odpověď ji zarazí. „Nikdy jsem nemyslela, že bych někoho musela prosit, aby mě miloval. Vidíš mě, Benjamine? Makám na sobě, abych měla tělo tvých snů, přestala jsem se tolik líčit, protože vím, že to nemáš rád, oblíkám se do věcí, který jsi ze mě dřív tak rád strhával, a k čemu mi to je?"

Zvednu se a položím jí dlaně na tváře. „Jsi kurva nádherná, je ti to jasný? Jednu dobu jsem si myslel, že jsem nikdy neviděl krásnější holku, ale tohle nikam nevede. Nemůžeš se snažit vypadat tak, jak si myslíš, že se to líbí mně. Neměň se jen kvůli mně, Lily, budeš pak akorát nešťastná. Měla bys nosit to, co se líbí tobě. Lič se, necvič, dělej jen to, co ty chceš dělat."

„Ať už udělám cokoli, nikdy to nebude dost, viď? Nikdy se na mě nepodíváš jako na ni."

Vím, že ji zraňuju. Vím, že jí lámu srdce, ale lhát jí jí nijak nepomůže. „Ne, Lily," zavrtím hlavou. „Nikdy se na nikoho nebudu dívat tak jako na ni."