Už jsme u mě v bytu. „Tak ukaž, kde máš ty kufry." „V ložnici," řekla jsem a ukázala směr. „Já ti to vezmu." „No to teda nevezmeš, jsou to tři kufry a dvě velké sportovní tašky." Hlasitě vydechl. Chvilku se na mě jenom díval. „Tak jdem na to," řekl najednou a vydal se do ložnice. Přišel k posteli, u které stály mé věci. Dal si jednu z tašek na levé rameno, pak tu druhou na pravé. „Ne, to mi jednu dej." Chtěla jsem mu to ulehčit, ale nijak neodpověděl. „Caline." „Pst, já říkal, že to vezmu." Vzal jeden takový větší kufr do ruky, pak vytáhl takový malý, jako kdyby s ním chtěl někam jet a vzal ho do druhé, potom už normálně za držadlo vzal do stejné ruky poslední. „Vypadáš jako vánoční stromeček," zasmála jsem se. Podíval se mi do očí, následně pohledem sjížděl až k chodidlům. Tak zvláštně si mě prohlížel. „Ty zas jak modelka." Vydal se pryč z místnosti. Zavřela jsem za ním dveře a namítla: „Na modelku jsem moc hnusná." Už zamykám dveře od bytu a Calin málem spadl ze schodů. To už by byli dva za jeden den. „Co to meleš, babe? Ty jsi stokrát hezčí než Bella a Gigi Hadid dohromady. Jsi krásná jako východ slunce." Teď jsem pro změnu ze schodů málem spadla já. To je tak nádherný kompliment. Rychle jsem Calina předběhla a otevřela mu dveře od vchodu.
Společně s Calinem teď vycházím schody do jeho bytu. Odemknu mu dveře a pustím ho jako prvního. Jeho vnitřní gentleman nejspíš nesouhlasí, ale stejně za ním musím zavřít. Všechny mé věci položil do své ložnice před skříň. „To abych si už začala vybalovat, co?" „Kam spěcháš, prosím tě. Teď, když už tu u mě konečně bydlíš, ta-" „Bydlím?" přerušila jsem ho. „No, si myslíš, že tě nechám v tom bytu, kam ti Samuel může kdykoliv přijít ublížit? Ne, budu tě mít hezky u sebe." Chtěl mě políbit, ale v kapse mu zazvonil telefon. Vytáhl ho a ukázal mi číslo, co volalo. Samuel. „Nezvedej to." Zvedl to. „Prosím?" řekl a hovor dal nahlas, abych to slyšela i já. „Zdravím, je tam někde Oliviina mamka?" ozvalo se z telefonu. „Ne." „A komu jsem se dovolal?" „Jejímu příteli." Vzal to teda rychle s tím rozchodem. Ani jsem to Samuelovi nestihla oznámit. „Já nevěděl, že její matka si někoho po tý době našla. Moc přeju." „Oliviin přítel, ty trubko." „To mě mrzí, ale to jsem já," řekl nejistě. „Už ne," oznámil Calin. Chvilku bylo ticho, Samuel jen hlasitě dýchal do telefonu. Asi si rozmýšlel, co řekne. „Tak teď to bude mrzet tebe, asi už víš, co na tebe mám." „Už ne," zopakoval Calin. Opět zavládlo ticho, nikdo nic neříkal. Pak se po chvíli zase ozval Samuel. „Ta mrcha," vyslovil tiše. Myslel si, jak moc mě má v kapse, ale ta kapsa byla děravá. „Nevydrží vám to dlouho." Calin se tomu zasmál, nebere jeho kecy vážně. „Podvede s tebou, podvede tebe," řekl na konec a hovor ukončil.
„A co ten rámen?" zeptala jsem se Calina. Mám už celkem hlad. „Jo, pojď do kuchyně." Chytl mě za ruku i když ví, že vím kudy jít. Miluju tyhle malý gesta, obzvlášť tohle. Jeho jemná dlaň mě zahřeje kdykoliv. Dorazili jsme do kuchyně. Calin mě zavedl k lince, na které byl připravený oběd, ale trochu studený. Otočil si mě k sobě, abych se nedívala na rámen, ale do jeho očí. Pak mě přitiskl k lince a klidně vyslovil: „Nějak mě přešla chuť." Políbil mi krk. „Hm, já bych si dala," řekla jsem a vyvlékla se mu. Chtěla jsem to ohřát, ale Calin si mě přitáhl zpátky. „Tak si dej mě," řekl a tak toužebně mě sledoval. „To zní hezky a jak chutnáš?" Hlavu ke mně naklonil, co nejblíž to šlo a zašeptal: „Sladce, tak sladce." Začali jsme se líbat, naše rty se spojovaly a naše jazyky se navzájem objímaly, jak jen chtěly. Zastavil, chytl mě za zápěstí a vede mě nejspíš do ložnice. Do postele.
Zastavil se před postelí a přitiskl své tělo na mé. Začali jsme ze sebe navzájem rvát oblečení, až jsme byli oba nazí. „Možná bych si taky něco dal." Natáhl se k mému uchu a pošeptal: „Třeba tebe." „Oh prosím, dej si mě," navrhla jsem. Moc se mu líbilo, že se mu sama nabízím. „Zapros ještě." Trošku to prodloužím. Vyplázla jsem jazyk a sjela jsem s ním od jeho krku až mezi nohy. Začala jsem si vychutnávat to, jak moc je "skadký". Nasadila jsem trochu rychlejší tempo a to, jak nahlas sténal, mě nutilo přidat ještě o tolik víc. Těsně před tím, než se udělal, jsem přestala. Stoupla jsem si zpátky k němu. „Prosím." Usmál se. „A teď si dám já," prohlásil. Lehl si na postel, já jsem na něj jen tupě zírala. „Sedni mi na obličej." To jsem tedy nečekala, ale nemusí to říkat dvakrát. Stoupla jsem si na postel a přešla k jeho hlavě. Sedla jsem si přesně na jeho ústa a on neztrácel ani vteřinu. Jeho jazyk přesně ví, co má dělat, asi to není poprvé. Zakousla jsem se do čela postele, už jsem moc hlasitá. Jednou rukou svírám tenké prostěradlo a druhou držím malý polštářek, co ležel na posteli. Poznal, že už jsem skoro udělaná, přestal. Pohladil mi stehno, já vstala a lehla si vedle něj. Nevydržela jsem ani pět sekund a začala jsem ho líbat. Dost ochotně se přidal a už jsme byli v sobě. Jsme jako dvě fetky, co prahnou po své dávce.
„Vstávej," budí mě Calin. „Co? Vždyť je skoro pět ráno." „Prostě vylez z tý postele, chci tě někam vzít." „V pět ráno?" „Jo." Rozsvítil světlo, asi to myslí vážně. Už je oblečený, narozdíl ode mě. Jdu se tedy převléknout. Calin zaklepal na dveře. „Už jsi?" „Ne, mám jenom tepláky." „Supr," řekl a dveře otevřel. „Co děláš?" Nemám nejmenší ponětí, co má v plánu. „Dělej, natáhni si nějaký tričko a jedem." „Kam tak chvátáme?" Neodpověděl. Už nějakou chvilku na mě zírá, asi fakt čeká, než se oblíknu. Tak jsem to tedy udělala, opět vzal moji ruku a táhl mě pryč z bytu. Cesta v autě byla klidná. Celou jsem ji prozívala a Calin mě musel několikrát probouzet, ale už jsme na místě. Calin mi převázal tričko přes oči a vede mě někam do kopce. „Tak už mi řekneš, kam jdeme?" „Počkej, za chvíli jsme tam," ujistil mě. Upřímně, nevím, co si mám myslet. „Teď si sedni," řekl. „Jako na zem?" Začal se smát. Já ho nechápu. „Máš za sebou lavičku." Sedla jsem si. „Já ti sundám to tričko z očí, ale nech je pořád zavřený, jo?" „Chápu." Tričko opatrně sundal. „Můžeš otevřít." Otevřela jsem oči a spatřila něco tak krásného. Východ slunce. Podívala jsem se na Calina se slzami v očích, utřel mi je a políbil mě.
No cauu jsem tu zase a po celkem krátké době coo? Překonala jsem se a rozhodla se pro vás napsat další kapitolkuu. Chtěla bych vám všem dost poděkovat je tak moc hezky ze někdo čte tenhle můj výplod fantazie 😭. Všechny vás moc milujuu. Urcite dejte vědět jak se vám tato část líbila napište komentář dejte vote no zname to ze. Ja se pro dnes loučím posilam lásku a zas příště. Ahooooj 🫶
ČTEŠ
mohu vás pozvat na skleničku, madam?/ calin
Fanfiction„Právě v krvi a slzách jsem našla svoje štěstí." pohled olivie.
