6.kapitola

18 3 0
                                    

Neznámý mě vedl chodbami labyrintu tak dlouho dokud jsme se nedostali pryč. Když jsem zahlédl malé světélko byl jsem šťastný vyšli jsem tunelem k polorozpadlím schodům a po těch vyšli nahoru, zjistil jsem že jsme na mýtině uprostřed krásného smíšeného lesa a před námi je portál do velkého chrámu podepřený dvěma velkými kamennými sloupy z kterého jsme se díky bohu dostali.Už mi vadil ten zatuchlý,těžký vzduch pod zemí, konečně jsem se mohl pořádně nadechnout čerstvého vzduchu. ,,Můžeš mi říkat Časokrálík jestli chceš" ozvalo se za mnou. Lekl jsem se, ale když jsem zjístil že je to neznámý,přikývl jsem a řekl ,,tak jo", pak jsem uviděl že Časokrálík má na zádech obrovský batoh, který tam před tím neměl a vytahuje z něj sekyrku, sirky, kapesní nůž, baterku, deku, pití, dva spacáky, dvě karimatky, hromady kammbertů a mrkví,nějaké jídlo pro nás a kytaru. Pak mi dál do ruky sekyrku s tím že nás vyvedl z labyrintu a že je teď řada na mě abych byl užitečný. Zašel sem tedy do lesa, pro nějaké dřevo a když jsem se vracel, zahlédl jsem v dálce nějaké světlo. Běžel jsem za ním blíž, když v tom sem zaslechl pípání a zjistil že mi bliká prsten a že se tedy brzy proměním, běžel jsem tedy zpátky když vtom sem klopýtl a spadl do bažiny.V tu chvíli jsem se přeměnil a nemohl se dostat pryč, začal jsem z posledních sil křičet o pomoc a když už jsem si myslel že mi není pomoci, popadla mě něčí ruka a vytáhla ven.

Když jsem se probral ležel jsem u ohně zabalený do chlupaté deky a cítil vůni opíkaných marshallovnů.Pak jsem zaslechl hlasy, jak si povídají ,,no to je skvělé že máš králičí mirákulum a kamaráda s kocouřím s kocouřím to je přeci jedno ze dvou největších.",,Opravdu nám pomůžete tak to jsem šťastný a na kytaru hraješ skvěle.",, Ale stejně sem rád že je tvůj bratranec v pořádku a že jsme se díky němu potkali že ano Eemilí a Natalí.",, Jo to ano ale stejně mi připadá že ten kluk vypadá úplně stejně jako tady Emilí.",, No je mi dost podobný a jé podívejte už se probírá.",, Nechceš marshmellowna?",, Jo jasně." přikívl jsem Emilí mi podala tácek s několika marshmellowny. A já se do nich s chutí zakousl. Pak na mě začal mluvit s tím že ona je Emilí druhá žena Natalí a ten muž Gabriel a že mě zachránili,ale já ji moc nevnímal protože mezi tím pokračoval rozhovor Časokrálíka a Gabriela ,,takže se domluvíme v osum večír u zbořený továrny." ,,Jo to je ideální přivedu ho slibuju." ,,Tak jo my zatím půjdeme pro to paví mirákulum." ,Ne to nedělejte je poškozené když si ho jeden z vás nasadí zníčí vás a zemřete,věřte mi vím toho o mirákulech víc než vy, nechci vám ho upírat ale prosím myslím to dobře zvládneme ho porazit i bez něho."

Tak a je tu další kapitola,vím že je to dost zvláštní ale snad se vám to líbí ,jinak sem ráda že to aspoň někdo čte a moc vám za to děkuju, takže vám přeji hezký zbytek dne.

Miraculous After Paradox času Kde žijí příběhy. Začni objevovat