Májové léto

Úvod

Rok +188. Ve starém systému datování 2290. Už tu není nikdo kdo by si pamatoval období před rokem 2102. Ty časy před Gaiou a životem v Úlech. Lidstvo to už dlouho vědělo. A přesto se hnalo do záhuby. Až do roku 2030 panovalo období Rovnováhy. To byly ty dávné časy kdy se vše dalo ještě zvrátit, ale lidská sobeckost a chamtivost nás připravila o vše. Nejprve jsme přišli o vzduch. Čím blíže jste byly velkým městům tím bylo obtížnější dýchat. Poté začaly hromadně vymírat už tak ohrožené druhy zvířat. Dál přišly povodně. Ledovce roztály a moře pohltily vše co bylo na pobřežích. Vyhnaly tak miliony lidí ze svých domovů. Biodiverzita se postupně hroutila. Nastalo období extrémního počasí. Neustálé střídání veder a hurikánů zapříčinilo nedostatek pitné vody a to ovlivnilo globální zemědělství. Půda přestala být úrodná. Nedalo se pěstovat nic jiného kromě kukuřice. Masný průmysl nezvládl tuto krizi a kompletně zkolaboval. Lidé závislí na masných výrobcích začali požírat přemnožené živočichy jako byly krysy. To během pár krátkých měsíců vyústilo ve smrtelnou globální pandemii, která snížila populaci planety o 1/4. Nedostatek potravy a hygieny zapříčinil nespočet dalších úmrtí. Když už situace nemohla vypadat hůř, celoplanetární zásoby ropy došly. Tím se zastavila i těžba lithia potřebného pro výrobu baterií pro elektromobilitu. Během pár let již neexistoval žádný způsob rychlé dopravy. Silnice se změnily ve vrakoviště. Dodávky elektřiny neustále vypadávaly a lidstvu už nezbývalo mnoho času.  A pak přišel rok 2100 kdy Rusko odpálilo jadernou bombu na Nový Zéland; místo kde lidé jako jedni z mála disponovali dostatkem pitné vody a příznivými klimatickými podmínkami pro pěstování pšenice. Tamní vláda již počátkem krize rozhodla ochránit ostrov před neustupující mořskou hladinou a během 16 měsíců postavila obrovské hradby obklopující celé pobřeží. Později se tam všichni chtěli dostat, ale nikomu se to nepodařilo. Ostrov byl odřízlý od světa a o stylu života který tam místní vedli, se vyprávěly legendy. Rusko nebo-li tehdy Ruská sociálně demokratická republika pod diktátorskou vládou Danyla Nikolaje Smirnova se rozhodla tomu učinit přítrž. Nový Zéland byl vymazán z mapy během pouhých tří dnů. A nikdo nic neudělal. Těžko říct zda to byla závist nebo strach z otevřené války, která by vyhladila i ten zbytek lidstva, který tu tou dobou ještě žil. Ale o dva roky později se uskutečnil největší a také poslední summit všech hlavních leaderů planety. Město Lima, rok 2102, čtvrtek, 11:20 dopoledne. Přišlo na něj osm evropských prezidentů, tři abrabští šejkové, šest civilních vůdců Afriky, Japonský shonghun, Britský premiér a Kanadská královna. Tito všichni tvořili ovšem pouze zlomek účastníků. Důležité bylo především místo setkání. Lima bylo jedno z hlavních míst výzkumu a produkce umělé inteligence. Zdejší laboratoře jí dokázaly vyvinout na tak dokonalou úroveň jaká bylo před pár desítkami let považována pouze za sci fi. Z města zmořeného chudobou se stala high-tech metropole jejíž chod měla na starosti pouze a jenom umělá inteligence. Lima se tak stala průkopníkem ve vývoji AI a dokázala tak světu, že schopnost stroje samostatně myslet a vybírat matematicky nejvhodnější řešení je reálné a to i ve velkém měřítku. Leadři národů tímto sněmem dali světu jasně najevo své stanovisko. Jsme v koncích. A všichni do jednoho odsouhlasili poslední věc, ve kterou vložili svou veškerou naději. Plán na spásu lidstva. Zadali do systému jediný požadavek: ZACHRAŇTE LIDSKOU RASU. Gaia jak už jí tehdy Limští inženýři nazývali požadavek zpracovala a přišla s matematicky nejdokonalejším možným řešením. A všichni souhlasili. Podle instrukcí začaly stavby patnácti největších dómů jaké kdy lidstvo spatřilo. Brzy dostaly přízvisko Úly. Nestavěli je lidé nýbrž obrovské 3D tiskárny a to na předem vybraných místech kde se nacházeli města s největší hustotou osídlení. Ať už tam ještě byly nebo je vzala voda. Úly se dokázali přizpůsobit okolnímu prostředí. Mohli se nacházet na vodě, v horách, v mokřadách, na poušti v lesích i tundře. Byli kompletně soběstačné a každý dokázal pohltit kolem jednoho milionu lidí. A vzhledem k tomu že na planetě zbylo pouze 1,5 miliardy lidí každý měl své místo. Stavba zabrala pouze rok. Ihned poté začal globální přesun. Během následujících třech měsíců se obrovské dómy naplnily. Všechny byly osídleny lidmi jedné rasy. To byla jedna z podmínek pokud jste chtěli vstoupit do útočiště. Dále jste museli počítat se striktním rozdělením podle pohlaví a vzdát se všech svých osobních věcí. To byla nezbytná opatření které Gaia vyžadovala. A poté se začala rodit nová historie. Gaia na sebe lidským přičiněním vzala podobu božstva a matky všeho živého. Lidé byli rozděleni do jednotlivých sektorů uvnitř úlů a to podle jejich schopností a předpokladů a nikdo už nemohl útočiště opustit. Především prvních pár dekád bylo obtížné všechny přesvědčit o přesnosti matematických výpočtů AI. Byli zde problémový jedinci, kteří se odmítali přizpůsobit novému systému a pro takové neměla Gaia svou náruč otevřenou. Byli vyřazeni. A jakmile začala rebelie upadat, všem se začalo žít v úlech lépe. Dříve či později i ti nejvzpurnější poznali, že oddělené životní prostory mezi pohlavími, matriarchát a cílená kontrola počtu populace je přijatelná a vlastně vítaná když jejich odměnou a později i smyslem života a náboženského spasení je Májové Léto. Období úrody a blahobytu.