V zajetí otce...

22.prosince

Všechno to začalo 22.12. 2007, když v mých 7 letech moje máma přišla z ultrazvuku.
Táta si strašně přál syna, takže když jsem se narodila já, byl na mámu strašně naštvaný. Vše se ale změnilo, máma čekala další dítě.
22.prosince 2007 mě ráno vzbudily rány a mámin křik. Ihned jsem běžela do kuchyně, odkud vycházeli zvuky.
Máma stála opřená o linku a táta proti ní. Měl v ruce zbraň a křičel na ni, že ji zabije. Máma brečela. Potom, co mě spatřila na mě začala ječet ať uteču. Ale bylo pozdě, táta si mě všiml a šel ke mně. Máma popadla kuchyňský nůž a bodla tátu do paže, ten jí nůž sebral a udeřil mě pěstím do obličeje. Skácela jsem se na zem a ztratila vědomí.
Pak si pamatuji až to, jak jsem se probudila v nemocnici a vedle mé postele seděla plačící teta. Teta mi oznámila, že máma je mrtvá. Táta ji zabil.
A to jen proto, že by to opět
.....byla to dcera, ne syn.