Ve hvězdách...

3. Díl - Pohled Kate

*Pohled Kate (mamky)*

„Tak už se vymáčkni" řekla jsem Ann, protože jsem věděla, že něco potřebuje... vůbec jsem netušila, co to může být... to slovní spojení „chtěli bychom jet po maturitě na ROK do Anglie" mě docela dost rozhodilo, nestihla jsem nic říct, začal Martin...

„Ann to nemyslíš vážně" řekl Martin a pokračoval "s těmi penězi, my ti s maminkou rádi přispějeme" usmál se na Ann a potom na mě... přikývla jsem a usmála se...

Najednou vyskočila ze židle a běžela nás obejmout „mami tati já vás mám tak ráda, musím to jít hned zavolat Tesse!" no to je sice hezké, že nás máš ráda, ale opustíš nás na jeden celej rok! To mi bylo jasné, že to půjde hned zavolat Tesse, odešla od večeře, ale nechala jsem jí. Byla přece jenom ráda...

„Pojď Bello, uklidíme ze stolu a umyjeme nádobí" řekla jsem svojí mladší dceři... protestovala jako vždy... „no makej makej, ať taky něco děláš" pokračovala jsem... nakonec se zvedla a udělala to co jsem jí řekla...

*zhruba o 2 hodiny později - 21:10*

„Dobrou mami" políbila mě Ann na líčko, potom i Martina „dobrou tati" řekla nám... šla ještě do kuchyně, určitě si brala něco na nervy, jak jí znám, ty její nervy pracují hodně silně :D

*o 10 minut později - 21:20*

"Martine? Spíš?" Zeptala jsem se svého manžela, který pokaždé usne u televize...

"Ne, nespím, co se děje?" Odpověděl mi a zároveň se zeptal...

"Jenom jsem chtěla probrat Ann a ten Londýn" pokračovala jsem "já vím, že už ji je 20 a že se dokáže o sebe postarat, přesto mám o ni strach, ale bránit ji v tom nebudu... co si o tom myslíš?" Zeptala jsem se... odpověď Martina mě lehce šokovala

"Kate, zlato, taky mi to vrtá v hlavě od večeře, ale bránit ji v tom nemůžeme, můžeme být rádi, že se vůbec zeptala a nesbalila si věci a neodjela bez rozloučení" odpověděl mi...

"to by mě mrzelo" utřela jsem si slzu, která mi tekla po pravém líčku. Vstala jsem a šla potichu do schodů, podívala jsem se, jestli už Ann spí. Jasně, je celá po Martinovi, už spí. Opatrně jsem ji zhasla lampičku, pod kterou se učila. Šla jsem za Bellou, ať vyvenčí Kiku.

"Bello? Běž ven s Kikou, vodítko je v kuchyni na stole, dík zlato" řekla jsem...

"Proč nemůže jít Ann?" Zeptala se trochu naštvaně...

"už spí a víš, že toho má teď moc, maturita a ještě chodí hlídat děcka" vysvětlila jsem jí "a nezapomeň zamknout dveře a potom běž už spát a neseď furt u toho fb" dodala jsem. Zavřela jsem a šla dolů si sednout za Martinem na gauč. Právě dávali 'Show Jana Krause' Opřela jsem se o Martina a usla.

*o 20 minut později*

"Kate, zlato... no tak stávej, jdeme do postele" slyšela jsem jenom malinko z toho, co mi Martin říkal. Vstala jsem, s polootevřenýma očima jsem se vydala s pomocí Martina do ložnice. Nemohla jsem usnout na dlouho, Bella se teď vrátila s Kikou.

"Dobrou mami a tati" řekla nám Bella

"Dobrou zlato" řekli jsme s Martinem zároveň. Přišla jsem do ložnice, vysvlekla se do spodního prádla a zalehla do postele. Usla jsem během 5 - ti minut.

*Konec pohledu Kate*

Doufám, že se vám tento díl líbil, je trochu kratší, ale snažila jsem se, aby byl trochu delší... děkuji za každé přečtení, zahřeje mě to u srdíčka <3

Ni-xx