59. mimčo

847 36 7
                                    

Ano včera mi bylo oficiálně osmnáct, nevím jestli to mám brát jako úspěch nebo jako další rok mé existence tady. Děsí mě už jenom to že teď už jsem dospělá ale stejně jako kluci si myslím že dospělí být nemusíme.
Teda jako jasně že si zařídím všechny svoje povinnosti ale rozhodně nebudu svůj dospělí život trávit v někým bytě, s kočkou a nudnou prací.
Převaluju se v posteli a Petr vedle mě spí ani nevím v kolik přišel a trochu mě to mrzí, dělal na tom jeho albu strašnou dobu a furt tam prej musí ještě něco dodělat.
Vstanu z postele a dojdu si do koupelny udělat hygienu a následně si vzít něco na sebe.
Legíny a svetr je prozatím dobrá volba, je konec srpna takže se pomalu blíží podzim. Vlasy si dám do volného drdolu a jdu hledat Lucku jelikož mi včera celý zbytek večera opakovala že chce být u toho.
Našla jsem jí jak si to málem rozdává s Calinem na lince v kuchyni.
Ani si mě nevšimli, teda do té doby než jsem ne zakašlala
„No.. ehh Čau Isabello" řekl mi hned Calin když si upravoval svoje černé vlasy a tričko.
„No nazdar" směju se a obejmu Lucku která je s toho celá rozrušená.
„Hele klidně můžete pokračovat nahoře v pokoji a já jdu na záchod" řeknu a kouknu se na Lucku, snad pochopí můj výraz, tikam mezi Calinem a jí. Nevím jestli mu to řekla tak by bylo dost divný abych mu to teď vypálila do obličeje.
„V pohodě, já vím co jdeš dělat" řekne Calin a obejme mě.
„Díky" řeknu a hned se zarazím
„Jak to že to víš?"
„No víš, Lucka není úplně tichá" směje se
„Hej to na mě nezkoušej, Isabello on mě lochtal a furt mě vyzvídal , je horší než holka" povídá mi svojí obhajobu a já se směju protože tohle jinak nejde.
„V pohodě ty trubko, já vím že je Calin taková holčička, tak jdem jinak se pochčiju" chytnu jí za ruku jdu nahoru po schodech. Calin samozřejmě za námi, aby mu něco neuniklo.
Z pokoje si vezmu test který jsem schovala do šuplíku s ponožkami a můžu jít. Čekají za dveřmi a já nervózně rozablim krabičku.
Pročtu si rychle návod a jdu na to, není to teda nic příjemného, když vám dojde že to může být pozitivní. Alespoň pro mě to je nepříjemný, protože mi je 18 a to je dost brzy.
Jakmile spláchnu a umyju si ruce tak je pustím dovnitř a hned zavřu.

Rosklepanýma rukama si strčím pramínky vlasů za ucho a zhluboka dýchám. Oni jenom stojí a ustaraným pohledem se na mě dívají.
„To bude dobrý" řekne když mě obejme, nevím jestli mi to pomohlo.
  Ještě chvilku tam takhle stojíme,dokud neseberu odvahu se na to podívat.
Kurva ... Nevím co říct jenom tam tak stojím neschopná říct ani jedno slovo.
„Tak co?" Zeptá se Calin a já se na ně podívám se slzami v očích.
Lucka mi sebere test a začne hned pištět.
„Jupíí... Koukej" vypískne a předá test Calinovi aby se podíval.
„To mě poser"
„To je úžasný!! Princezno" řekne a objeme mě , mám takovou radost ale  zároveň se hrozně moc bojím toho co bude.
  Ještě nějakou chvíli tam stojíme dokud se nerozhodneme jít se dívat na film.

„Už víš jak to řekneš Petrovi?" Ptá se Calin zatímco si vařím něco k jídlu, těstoviny se sýrovou omáčkou.
„Nevím hrozně se bojím jak bude reagovat a už vůbec nemluvím o bráchovi" řeknu když přidávám trošku soli.
„To bude dobrý,za chvilku se stejně vrátí ze studia tak si můžeme něco pustit nebo jít ven aby si zvykl na děti" směje se a podá mi talíře.
„Děkuju ti"
„Nemáš vůbec za co prosimtě"
Naposledy ho obejmu a nandám nám jídlo.
Je to skvělý prostě miluju tohle jídlo.
  
„Ahoj lásko" řeknu když obejmu Petra, který právě přišel.
„Ahoj krásko" odpoví  a dá mi pusu do vlasů.
„Jak ti je ? Doufám že lépe"
„Jo už je to l-lepší" usměju se a počkám až si zuje boty.
„To je dobře, bál jsem se o tebe tak jsem ti koupil tohle" řekl a podal mi plyšovou kouli.
„Děkuju" dám mu pusu a obejmu ho.
„Tak co vy dva? Isabello nech ho chvilku na pokoji" směje se Calin a já na něj ukážu prostředníček.
„To víš no , chyběl mi" směju se a jdu Petrovi nandat jídlo.
„Děkuju kotě ani nevíš jak moc umírám hlady" řekne když s Calinem přijdou do kuchyně.
„Prosimtě vždyť jíš skoro pořád" směje se mu Calin a já se přidám taky.
„Drž hubu vole" tlemí se a cpe si do pusy další sousto.
„Půjdu si dát sprchu tak se mezitím domluvte na co se koukneme" řekne Petr, když dává svůj prázdný talíř do dřezu.
Calin se na mě podívá a já se jenom uculím a odcházím na horu za Petrem, za sebou slyším jenom Calinovo uchechnutí.
   „Nesměj se ty blbečku"křiknu a to ho donutí se smát ještě víc.
Dojdu do pokoje kde potkám Petra jak si bere tričko ze skříně.
  Dojdu za ním a obejmu ho ze zadu,jenom se zasměje a hodí tričko na postel.
„Taky jsi mi chyběla" pohladí mě po vlasech a já se od něj odtáhnu a dám mu pusu.
„Tak se běž vysprchovat a já tu na tebe počkám" usměju se a on mě chytne za ruku.
„A nechceš jít semnou?" Uculí se zákeřně a dá mi pusu na tvář.
Na nic nečekám a chytnu ho za ruku a táhnu do koupelny, která je k mému překvapení prázdná.
Myslela jsem že to bude v pohodě a že se nic nestane ale sotva Petr zavře dveře tak si všimnu  testu který leží na umyvadle. Rychlímy kroky k němu dojdu a chytnu ho do ruky.
„Co tam děláš?" Řekne hned za mnou a já se otočila čelem k němu a test držela v levé ruce za zády a tou druhou mu přejíždím po jeho tetování.
„Nic" zašeptam a začnu mu sundavat jeho černé tričko.
„Achjo ty trdlo" zasměje se a začne mě líbat. Sundám mu to tričko a dám ho za záda kde ještě stále držím ten test. Schovám ho do toho a dál se mu věnuju.

Všem kteří čekali až vydám další kapitolu se moc omlouvám, bylo toho poslední dobou dost... doufám že se vám příběh líbí ❤️

Kámoš Mého Bráchy Kde žijí příběhy. Začni objevovat