H R O M Y B L E S K Y // Frýhlička, MatFyz, ZOO, Vosper

3 & A/N

Ivanka strávila zbytek své volné hodiny v kabinetu. Od chvíle jejího hrůzného uvědomění nepřestalo pršet. Jak venku, tak v kabinetu. Nad Ivanou se vznášel její malý osobní dešťový obláček a pršel slzy z jejích očí.

Na Ivančině straně stolu nyní stála kupka několika knih. Ivča chtěla četbou zahnat myšlenky na svého kolegu, ale její slané slzy ničily stránky a rozpíjely slova. A v rozmazaném inkoustu číst nelze...

Při pohledu na zničené knihy Ivanku naplnil vztek a lítost. Taková krásná umělecká díla jako například Máj, Temno, F. L. Věk, Maminka, dokonce i Ivančina nejoblíbenější Babička, a všechna byla navždy zničena Ivaninou slabostí.

Ivča zvedla z kupičky F. L. Věka. Naposledy se pokusila rozevřít knihu. Své tlusté brýle přitlačila tak blízko k očím, že ji bolel nos. Nechtěla ještě více znehodnotit cenné literární umění. Otevřela knihu a přečetla první dvě věty. Brýle jí sklouzly na špičku nosu a na stránku ukápla slza.

Ivana ze sebe vydala bolestivý výkřik.

Zavřela knihu a odhodila ji na stůl.

S úderem knihy dopadající na stůl venku v dešti udeřil blesk.

Ivča už toho měla dost. Už nechtěla cítit. Neměla na to. Byla unavená.

Rozhodla se tedy udělat něco, k čemu se neschýlila už miliony let.

Stáhla si z ramene černý svetr a odhalila drobný béžový vypínač.

Ivana se zhluboka nadechla. Zavzpomínala na den, kdy vypínač poprvé stiskla. Nebyly to zrovna příjemné vzpomínky, ale teď to potřebovala. Potřebovala na chvíli...

...vypnout.

Výdech.

Ivča zdvihla svou ruku k vypínači a stiskla ho.

A všechny emoce byly rázem pryč...

A/N:

hello there bitches bros and nonbinary hoes

Pardon že hodně dlouho nic nevyšlo :( tohle je teda jen takový kratší update, ale prostě mám pocit že potřebuju fresh start na další pokračování. tohle jsem napsala abych děj posunula hlavně emocionálně, takže to tu useknu a příště bude už actual storyline a víc děje. Jste zvědaví, jak to dopadne s Ivančiným vypínačem? ;D

-Em/Fae