4. Skrytá zpráva

323 12 0
                                    

Emmy pohled

Ráno jsem se vzbudila s lehkou kocovinou a papírkem v ruce, moc si toho nepamatuji, ale vím že jsem ho zase viděla. Pomalu jsem se začala více probírat. Jako každé ráno jsem si zalezla do sprchy a začali se mi vracet vzpomínky na to co se stalo včera v klubu, jak se mě dotýkali jeho velké ruce a jak mě silně držel. Vyšla jsem ze sprchy a omotala kolem sebe ručník, sedla jsem si na postel a držela papírek v ruce, jemně jsem ho narovnala a byla jsem velice překvapená. Je to telefonní číslo.

Někdo zaklepal na dveře, doufala jsem že je to on, ale nebyl, byla to Sofie. ,,Tak co? Jdeš na snídani?", ,,Ano" kývla jsem. Hodila jsem na sebe nějaké kalhoty a obyčejné červené tričko. Sofie dneska ráno moc nemluvila protože měla hroznou kocovinu. Pomalu jsme došli do jídelny na snídani. Vůbec jsem nevěnovala pozornost tomu kdo je kolem nás, vzala jsem si talíř a šla jsem si nandat nějaké sladké ovoce a pečivo. Všechny stoly byli obsazené personálem F1 soudě dle oblečení a nebo hosty.  U jednoho stolu bylo ještě místo, seděl u něj kluk asi stejně starý jako já, viděl jak jdu směrem k němu a usmál se ,, Chceš si sednout?" zeptal se mě, ,, Ráda" usmála jsem se na něj, ,, Jmenuji se Lando" ,,Emma, těší mě". Naštěstí nebyl jediný kdo seděl u stolu ,, Tohle je můj tým" ukázal na jeho kolegy z týmu.

Po snídani jsem vyrazila najít Sofie, zaklepala jsem na její dveře od pokoje a ona mi otevřela ,, Nechceš vyrazit nakupovat a trochu se tu porozhlédnout?" zeptala jsem se Sofie ,, Ano, ale dáme sraz až tak za 4 hodiny, musím se vyspat není mi dobře" kývla na mě Sofie. Rozhodla jsem se tedy zajít do pokoje a kouknout se na nějaký místní podniky na mapách. Po chvilce zkoumání okolí jsem se koukla na noční stolek kde leželo Carlosovo telefonní číslo. Naťukala jsem ho do telefonu a napsala mu ,,Ahoj cizinče", vyšla jsem z pokoje na balkon, který byl součástí pokoje, sedla jsem si na křeslo a otevřela knihu, kterou jsem si s sebou zabalila.

Byla jsem tak zabraná do čtení že jsem ztratila pojem o čase, koukla jsem na telefon a  našla zprávu od Sophie ,, Dneska nikam nejdu, jdi si to tu užít sama", ve vzduchu jsem ucítila vůni co jsem cítila včera v klubu když jsem byla blízko Carlose. Cinknul mi mobil ,, Ahoj cizinko, koukni přes zídku" byla to zpráva od Carlose, koukla jsem se tedy přes zídku balkonu na ten sousední a seděl tam Carlos. ,,Dneska ráno jsem zjistil že jsme sousedé" usmál se a začal přelézat zídku ke mě na balkon. ,,Co to děláš, něco se ti stane" řekla jsem v šoku a najednou přede mnou stál. ,, Takže jsi si mé číslo uložila, chápu to správně?" usmál se šibalsky. ,, Ano" odpověděla jsem a cítila jak je u mě blíž a blíž. ,,Nechtěla by jsi se mnou dneska někam vyrazit? Že bych ti ukázal co jsem zač?" zeptal se mě a přitom se usmál. ,,Ráda tě poznám pane tajemný" řekla jsem a trochu jsem ho poodstrčila, protože jsem z něho byla nervózní. ,, Za hodinu v lobby" řekla a pak přelezl zpět na svůj balkon.

Zašla jsem do svého pokoje a přemýšlela jsem co si mám vzít na sebe protože Carlos neřekl kam půjdeme. Vzala jsem si proto na sebe volnější letní šaty a kšiltovku, lehce jsem se nalíčila a dala si vlasy do culíku. Na čas jsem přišla do lobby a Carlos už tam na mě čekal, nabídl mi ruku a vyrazili jsem ven, stálo tam připravené auto, zřejmě jeho a kolem nás bylo spousty fanoušků a novinářů, běžela jsem se rychle schovat do jeho auta a on mezitím rozdal pár podpisů a udělal si fotky s fanoušky, bylo to zajímavé vidět z tohoto úhlu pohledu. Když už skončil s rozdáváním podpisů nasedl do auta, položil mi ruku na stehno a vyrazili jsme ,, Moc ti to sluší a omlouvám se že jsi musela čekat" usmál se na mě a díval se mi přímo do očí. ,, Kam mě unášíš?" zeptala jsem se ho, ,,Nejdříve ti ukážu kdo vlastně jsem" řekl a více mi stisknul stehno. ,,Pozor ať mi ho nerozdrtíš" usmála jsem se na něho a on se usmál zpátky.

Po 18 minutách jízdy jsme dojeli k okruhu kde se jede v neděli závod. Carlos vystoupil z auta a šel mi otevřít dveře ,,Prosím dámo" řekl a smál se na mě, podal mi ruku a já ji přijala. ,, Kam to vlastně jdeme" zeptala jsem se ,, Na konferenci" odpověděl. Cestou nás zastavilo pár novinářů a  Carlos odpověděl na pár otázek, pak jsme pokračovali. Carlos mě celou dobu vedl za ruku ,,Ty se nebojíš že z toho někdo udělá aféru?", ,,Ne nebojím" odpověděl. Došli jsme do místnosti kde bylo spoustu novinářů a Carlos mi ukázal kam si mám sednout, sedla jsem si na místo a rozhlédla se po místnosti, byl tam ještě jeden známý obličej, byl to Lando. 

Po tom co se už novináři neměli na co zeptat koukl se Carlos na mě a mrknul, jeden novinář si toho všiml, zvedl ruku a řekl ,, Nemohl jsem si nevšimnout dívky s kterou jste v ruku v ruce přišel, je to snad vaše nová přítelkyně?" zeptal se novinář Carlose. ,, Na tuto otázku nebudu odpovídat" řekl Carlos a mrknul na mě. Mám to snad nějak brát vážně? Konference byla oficiálně ukončena a Carlos mě chytl za ruku a odvedl mě do místnosti pro jezdce. 

Když jsme tam dorazili Carlos mě seznámil s ostatními jezdci. První hoho mi představil byl jeho týmový kolega Charles, další po ruce byl Lando, ten se na mě usmál a řekl ,, My dva už se, ale známe", Carlos se na něj podíval zlým pohledem a stisknul mi ruku silněji, Lando se okamžitě začal smát a podíval se na Charlese, který udělal to samé. Potom mi představil zbytek a odvedl mě s Charlesem k nim do stáje. Carlos mě seznámil s jeho týmem, celé to bylo takové moc milé.

Carlos mě vzal k němu do soukromé kabiny, je to takový ten jejich oddechový pokoj kam můžou jen oni a nebo lidi, kteří to mají dovolené. Posadili jsme se na postel a Carlos se na mě usmál ,,Tak co říkáš na mou práci?", ,,Je velice zajímavá, celé se mi to hrozně líbilo" usmála jsem se. Carlos viděl že si třu ruce, bylo mi totiž chladno. Vstal z postele, otevřel skříň a vytáhl jedu ze svých Ferrari bund ,,Vem si jí" řekl mi a podal mi ji. Oblékla jsem se do ní a Carlos si mě furt prohlížel ,,Co?" zeptala jsem se, ,,Víš že červená ti sluší" koukl se na mě kousnul se do rtu a přitlačil mě ke zdi svým tělem. Cítila jsem zvláštní energii a zároveň jiskru kterou měl v očích když se na mě jen tak díval, cítila jsem jeho dech a měla jsem velké nutkání ho políbit ,,Měli bychom jít" řekla jsem, Carlos kývl hlavou a zavedl mě zpátky ke svému autu.

Po tom co mi Carlos málem rozdrtil nohu jak pevně mi já svou velkou rukou držel dorazili jsme na parkoviště kde zaparkoval. Běžel mi otevřít dveře. Vybral stůl a zavedl mě k němu. Po obědě a večera plného povídání jsme se rozhodli zajet na hotel. Nastoupili jsme do výtahu a Carlos měl zase tu jiskru v očích, přitiskl mě tělem na stěnu výtahu a nahlas řekl ,,Kašlu na to" a políbil mě. Cítila jsem jak se na mě jeho tlačí víc a víc, položil mi ruku na boky a já mu rukou projela vlasy. Výtah nečekaně zastavil a tak jsme se od sebe rychle odtrhli, dva zaměstnanci hotelu nastoupili do výtahu a my se na sebe usmáli. Když výtah zastavil v našem patře vystoupili jsme, Carlos mě dovedl ke dveřím a pohladil po tváři ,,Dobrou noc, krásko" dal mi pusu na čelo. ,,Dobrou noc zvíře" usmála jsem se. Zavřela jsem za sebou dveře a šla spát.

Carlos Sainz - Tenkrát ve ŠpanělskuKde žijí příběhy. Začni objevovat