Další noc a další den zamnou. Ležím v posteli a koukám do stropu. Přemýšlím nad životem, co bylo a co bude. Už mě to nebaví, držet to v sobě čím dál tím víc.
Oči se mi zavřou, mozek konečně odpočine. Je ráno, nový den a já se probouzím. Připravím se do školy a jdu opět do školy. Sednu si do lavice a vidím, tu jednu holku co furt vyjadřuje se ke všemu. Je druhá hodina a já opět sedím, však učitel vchází do třídy, říká nám, zde je nová žačka, z Příbrami k nám přijela. Učitel jí řekne, jdi si sednout támhle, sedí tam jedna holka sama, se kterou by ses bavit mohla.
