Enemy roommates [1]

57. Nepřítel

Vystřelili zároveň, ale ani jeden toho druhého nezasáhli. Kai záměrně, nechtěl Deana zabít. A Dean si s Kaiem chtěl své účty vyřídit jinou cestou, jediná střela nebyla dost, i když postačila jako výhrůžka. Potřeboval si to z něj vybít.

Vrhli se proti sobě. Kai při běhu ještě párkrát vystřelil, ale potom se jeho a Deanovy ruce zapřely do sebe.

„Co jsi provedl s Sheryl?" vyjel po něm Dean, už se nesnažil maskovat svůj vztek.

„Osvobodil jsem ji!" vykřikl Kai. „Vyvedl jsem ji z té cely, do které jsi ji neoprávněně přivedl."

„Provinila se svým lhaním," řekl vyšší  agent chladnokrevně.

„Ne. Všechno je vina tvého přerostlého ega, Deane. Ale to ty nechceš vidět, proto všechno svádíš na ostatní."

Dean zaťal zuby a vyrazil pěstí vpřed. Kai se mu jen těsně vyhnul, ale Dean ho znovu praštil, tentokrát se strefil do břicha. Kai ránu ustál a rychle se znova nadechl. Další Deanovu ránu nechal projít kolem hlavy, dostal se k němu blíže a chytil ho za uniformu. Přehodil ho přes své rameno a švihl s ním o zem. Potom lehce odstoupil, aby se měl čas nadechnout.

„Fakt sis to posral sám," řekl Kai udýchaně, zatímco Dean zaskuhral na zemi. „Kdyby sis uvědomil své chyby a včas je napravil, mohl jsi na tom být ještě dobře. Sheryl - ta skvělá holka, kterou si stejně nezasloužíš -, by s tebou zůstala. S prací by to bylo horší, ale při svých schopnostech by sis určitě něco našel. Mohl jsi mít pěkný život, šťastný život..."

„Co to tu meleš za sračky?" Dean se zvedl a vyrazil proti Kaiovi jako divoký býk proti červenému šátku. „Nechal ses zmanipulovat tím zrzavým šmejdem!"

„Ne," řekl pevně Kai. „Právě naopak - uvědomil jsem si, že jsem celou dobu byl jen loutka svého otce."

Dean se ušklíbl. „Jako loutka jsi byl užitečnější."

„Taky jsi pro Anti-X jen loutka, víš to?" Kai lehce povolil ruce. „Jsi nahraditelný. Každý agent je. Akademie Anti-X je jako továrna na robotické vojáčky plné propagandy, naučené poslouchat rozkazy, nic víc."

„Nejsem ničí loutka," trval na svém Dean.

„Potom žiješ v iluzích." Kai měl na tváři drsný výraz, ale uvnitř bojoval sám se sebou. I přes to, jaký byl Dean poslední dobou kretén, ho Kai stále podvědomě bral za kamaráda. Nemohl jen tak vymazat celé ty roky, co byli nejlepší přátelé a dokonce se mu Dean líbil. Nemohl... ačkoliv by chtěl.

...

Mac měla s ohnivými schopnostmi nad agenty jednoduchou výhodu. Všimla si však, že se k ní blíží celá skupina - museli mít nějaký plán, jak ji chytit. Tu skupinu vedl agent s číslem jedna na svém obleku. Ukázal vpřed, aby na ni poslal agenty, své vojáčky. Mac však roztáhla ruce a z obou jejích dlaní vytryskly divoké plameny. Agenti se s křikem složili k zemi, ale to byla příležitost pro Jedničku, aby se vydal vpřed. Vytáhl pistoli a chystal se vystřelit, ale jeho pistoli mu z rukou vytáhl jiný z mutantů, který k sobě magnetickými schopnostmi přitáhl i pár dalších zbraní.

Mac, zapálená adrenalinem, rychle přesměrovala plameny na překvapeného Jedničku. Sama bojově vykřikla, když jeho tvář zmizela v jejím agresivním ohni.

Chvilka strachu pominula, Mac se sehnula a plameny ustaly. Rychle se nadechovala, jenže okolní prostor, který se začínal plnit kouřem, jí příliš nepomáhal.

Poražený Jednička se na zemi převalil, u toho sípal, jak se snažil nadechovat. Jeho tvář byla plná popálenin, stejně tak ruce, jen tělo trochu zachránila uniforma. Ostrá bolest kůže ho nutila zůstat při vědomí, i když si to zrovna nepřál. Zamžoural uslzenýma očima na ohnivou dívku. Musím se dostat pryč.