Slavná láska

8.Nečekaná návštěva😉

Konečně doma, tohleto absolutně nezvládám, třískla jsem sebou na gauč a chvíli koukala do stropu, po pěti minutách mého zírání jsem vstala a šla do koupelny. Svlékla jsem se, dala si pořádně studenou sprchu, jelikož mi není  ze včerejška úplně nejlíp a nemůžu ze sebe dál cítit ten zápach alkoholu, a i přes to že jsem se včera sprchovala, tak jsem tím smradem znovu načuchla, tak moc nesnáším takový smrad. Vylezla jsem ze sprchy a koukla se na sebe do zrcadla, zase vypadám jak stará bába, já se zblázním, nikdy, ale už nikdy nechci pít, vypadám jak stará bába, měla bych si na to zvykat, protože to je pokaždé "aagr, jak já to nenávidím." Siknu si vztekle. Nemůžu se na sebe takhle koukat, a tak si dám masku a jdu se kouknou na to co jsme probrali když jsem spinkala. Po patnácti minutách učení a masce na mém obličeji jsem si zbytek té takzvaně "zázračné látky" vmasírovala do pleti a převlekla se do pyžama, protože tohle silně nedávám a chci už spát, proto jsem si lehla a spala.

Vzbudí mě odemykání zámku, usuzuji že to je Sabinka, ale nenechám se rušit a spinkám dál. O něco déle se zase vzbudím a cítím skvělou vůni nějakého dobrého jídla aaa Moje Sabinka právě vaří. Miluju lidi co umí vařit, já sama to dělám ráda, ale radši peču a přijde mi to na mužích hlavně hodně atraktivní, proto musím mít nějakého hodného sportovce, který bude umět vařit a hlavně mě musí podporovat v tom co dělám, jinak to nejde, už jsem to zažila když absolutně neměl zájem o to co jsem dělala a ještě mě shazoval a vůbec se mi to nelíbilo, bylo to pak celé na hovno. Vstala jsem proto z postele a uviděla přesně to co jsem čekala až na jednu malou změnu, byl tam i Kara s Láďou.

"Ty vole co tu děláte" Řeknu upřímně udiveně 

"Aaale, naše šípková Růženka se vzbudila, nekecejte?" Tohle  přivítání bylo velmi neobvyklé a nechápu co tu on dělá, mimochodem by mi mohl odpovědět na otázku"přišli jsme za vámi po tréninku ne?"

"Aha, tak to jo a co pak to tu máme dobrého? počkej,"Zarazím se a kolik je teda vlastně hodin? kouknu na hodiny v kuchyni a vidím čtvrt na sedm a pět minut, "no ty vole, aha tak já prospala celý den, no nevadí a co to tu tedy máme? Optám se v podstatě všech, protože Kara stojí u ostrůvku a krájí všelijakou zeleninu, Láďa stojí u plotny a Sabi škrábe brambory, všechno šlape jako na drátkách.

"Láďa nám prozradil recept jeho maminky a děláme bramborovou kaši s kuřecím masem a zeleninou.

"Děkuji za informaci Sabinko a jaký byl trénink pánové?" zeptám se jen tak ze slušnosti, i když vím že mě to nezajímá.

"Ale jooo, šlo to" Odpoví mi Kara

"Kecá, dneska to bylo příšerný, kocovina Haraslína byla do očí bijící, což nechápu, protože je mladej a nikdy to na něm nebylo poznat, takže jsme si potom hrozném tréninku řekli, že bychom mohli navštívit vás a zlepšit si náladu, což bych řekl že se nám vede skvěle.

"Láďo to jsi vždy tak upřímný?" zeptám se

"Ale co su takový jaký normálně, ne Karo?" Zeptá se Ládík s úsměvem na tváři koukající na mě a Karu zároveň.

"No to si piš, Láďa je vždy na sto procent svůj, i když se to někomu nelíbí" 

"No to je vidět že je pořád svůj" vyprsknu tak trochu "hlavně při zápasech" u tohohle už se trochu zasměju, protože nechci být pořád naštvaná, nebo spíš nechci abych byla pořád nepříjemná na Ladislava a kluky ze Sparty, jsem Slávistka, ovšem moje nejlepší kamarádka musela začít spát se Sparťanem, a taky s jedním z nejlepších kamarádů LKáčka, největšího debila Sparty, no částečně je to moje vina, protože kdybych ji nevzala na tu včerejší oslavu, tak by se ani nepotkali a nezačali spolu ty techtle mechtle.