,,Jak je možný, že tam nikdo nebyl?" běsnila Susan. ,,Chtěla jsem se připojit, všichni jste mi řekli, že ne, že se nemusím bát, že tam pořád někdo bude, někdo je bude hlídat, aby se nic nestalo, a teď mi řeknete, že tam byl Mozkomor?"
,,Susan, my-" ,,Žádné Susan my, chci vědět který nezodpovědný idiot tam nebyl," přerušila Remuse.
,,Co zase vyvádí?" stoupnul si Charlie vedle Severuse. ,,Poslouchej," odsekl, jen nad tím přitočil oči a zaměřil se na její slova.
,,To tady budeme dlouho jestli toho nenechá," ,,Máš snad něco lepšího na práci než poslouchat její křik?" sarkasticky se ušklíbl Severus. ,,Jak se to vezme,"
,,Susan, dost," vložil se toho. ,,nezapomeň, že jsou doma samy," otočila se na něj a naštvaně se mu podívala do očí, on ji v klidu pohled oplácel tak dlouho, než to Susan vzdala.
To zafungovalo dobře a v tu ránu byl klid, měl pravdu, protože neměli na výběr, dneska na poradě museli být oba dva a nikdo z jejich přátel neměl čas, takže spoléhali na to, že to holky doma chvilku samy zvládnou, už úplně malé nebyly a byly v rámci možnosti samostatné.
Když se konečně Susan uklidnila, začalo se řešit jak to v následujících dnech bude, bylo naprosto jasné, že od tam budou muset oba dva chlapce dostat, jenže se muselo vymyslet jakým způsobem.
Nelíbila se jí skutečnost, že ani tam nebude moct být, protože bude mít službu, ale ocenila, že tam bude Nymf které věřila.
Schůze byla dlouhá, skoro všichni mluvili a dohadovali se.
,,Jak je na tom Stephanie?" zeptal se Charlie Philipa, který seděl vedle něj a byl dost zamlklý.
,,Nevím, nemluví s náma, vidím ji jen tu a tam, snaží se tvářit nad věcí," ,,Čemu věří?" ,,Myslím že nám, doufám v to, že jen hraje, že věří ministerstvu, někdo na vyšších pozici by se nám hodil a ta její je ideální," ,,Snad máš pravdu," zase se odmlčeli a poslouchali co se řeší.
,,Chtěl jsem odstoupit," řekl mu tiše, potřeboval to někomu říct, i když teď na to nebyla dobrá doba. ,,Kdy a proč?" otočil se překvapeně zrzek, který poslouchal kecy o tom jak to teď bude těžké, to mu bylo jasné i bez toho aby mu to někdo řekl. ,,Potom co se stalo se mi divíš? Byl jsem úplně mimo, nebyl jsem schopný v práci fungovat, bylo mi ze sebe zle, protože jsem nedokázal včas poznat, že s mým vedoucím něco je a když jsem to zjistil, dopadl jsem jak jsem dopadl," ,,Co tě přesvědčilo?" zajímalo ho. ,,Severus," ,,Co?" ,,To on mě přesvědčil, nebo spíš dost jasně vysvětlil," Charlie si nechápavě prohlížel muže, který se tvářil jako by ho tato společnost nejvíc otravovala, což možná i byla pravda. ,,někdy mi přijde, že dopředu ví co se stane a ví toho o nás víc, než my sami," ,,Co ti řekl?" ,,Barty je mrtvý ajá bych odstoupil, co by to znamenalo pro naše oddělení?" odpověděl otázkou. ,,Percyho," pochopil a řekl to s hořkostí v hlase. ,,Promiň, ale nemohl jsem dopustit, aby vedl odbor, dovedeš si to představit?" ,,Ne a ani jsem si nemyslel, že by byl schopný udělat to, co udělal," ,,To jo a tak ho dostala Stephanie, doufám, že ho zvládne," ,,Musíme v ní věřit, ale ona vydrží hodně," povzdechl si Charlie, hrozně ho mrzelo, že se Percy postavil na stranu ministerstva, tudíž proti celé rodině. ,,Tebe vlastně tím povýšili," ,,Byl bych radši kdyby ne, je to na palici, já jsem nikdy neměl ambice na to být vedoucí odboru, nedělá mi to radost," povzdechl si Philip.
Když konečně schůze skončila Susan se rychle přemístila pryč, aby zjistila v jakem stavu je jejich dům. K její velké úlevě to vypadalo, že je ve stejném stavu jako když odešli. Jen holky neviděla a bylo tam podivné ticho.
ČTEŠ
Who are you? I'm your found woman.
FanfictionŽivot Susan se během školy dal do pořádku, jenže po škole se jí zase zhroutil jako domeček z karet. Zase nevěděla kam patří a jak se s životem srovnat. Charlie se odstěhoval do Rumunska, Susan zůstala v Anglie a to je velká dálka na to, aby dokázali...