Ráno jsem se vzbudila a viděla vedle sebe Carlose. Ležel tam tak nevinný a přitom vypadal pořád tak mužně a neodolatelně. Prohlédla jsem si každý sval na jeho těle. ,,Zlato měl by jsi vstávat, nebo přijdeš pozdě na trať" řekla jsem šepotem a hladila ho přitom po tváři. ,,Jak jsi mi to řekla?" zeptal se rozespalým hlasem a pomalu otevíral oči. ,,Řekla jsem ti zlato, nebo ti snad mám říkat jménem" koukla jsem se na něj a usmívala se. ,,Já jsem se jen ujišťoval jestli slyším správně" řekl a dal mi pusu na čelo. ,,Opravdu by jsi měl vstát, protože za 30 minut tam máš být" řekla jsem mu a upravovala mu vlasy co mu padaly do obličeje. Carlos se pomalu zvedl z postele a šel do koupelny. Já jsem taky musela vstát protože u toho všeho chci být oporou. Zatím co jsem si vybírala outfit Carlos už musel jít napřed. Zavolala jsem na videohovor Sofí která mi poradila co na sebe. Chtěla jsem něco pohodlného a zároveň stylového. Rozhodla jsem se pro to pro bílí top a bílé tepláky s potiskem. Vzala jsem si na sebe nějaké náramky. řetízky a hodinky.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlasy jsem si nechala rozpuštěné a udělala jsem si lehký makeup. Jelikož jsem ještě nesnídala a u Carlose už skoro nic nebylo musela jsem si zajít pro něco cestou do paddocku. Vzala jsem si tedy kabelku, telefon a vyrazila jsem. Venku jsem potkala pár fanoušků F1 jak jdou na trať. Po cestě jsem si všimla menší kavárny a vzala jsem si tam snídani, konkrétně sýrovou bagetu a kávu. Celé mi to zavalili do hezké tašky a já tak mohla v klidu dojít na trať. Čím víc jsem se blížila tím víc fanoušků kolem mě bylo. ,,Emmo? Mohla bych se s tebou vyfotit?" slyšela jsem za sebou a otočila se. Stála tam dívka oblečená v merchi Ferrari. Zastavila jsem a počkala až ke mě přijde. Dívka se se mnou vyfotila a já byla nadšená že patřím do takové velké formulové rodiny.
Pomalu jsem došla až do Paddocku kde už se jezdci připravovali na závod. Šla jsem okolo McLarenu a zašla jsem k Landovi. ,,Hodně štěstí" řekla jsem mu, když jsem mu položila ruku na rameno a dala jsem mu pusu na tvář. Poděkoval mi a já pokračovala ke Carlosovi a Charlesovi. ,,Ahoj kluci" řekla jsem když jsem je viděla jak se spolu baví. ,,Ahoj Em" řekl Charles a pořádně mě obejmul. Carlos mě vzal za ruku a hodil na Charlese žárlivý pohled, šli jsme do jeho chill roomu. Sedla jsem si na gauč který tam Carlos měl a on se mezi tím začal převlíkat do jezdeckého.
Pořádně jsem si ho prohlížela, protože jeho tělo bylo opravdu jako kdyby ho vytesali bohové. ,,Co tak koukáš" řekl s úsměvem, když si všiml jak mi pomalu skoro teče slina. ,,Jen koukám jak ti to sekne" odpověděla jsem a mrkla na něho. Pomalu jsem se zvedla z gauče a šla si stoupnout za něho. Obejmula jsem ho a opřela si o něj hlavu. ,,Děje se něco?" zeptal se starostlivě. ,,Ne. Nic se neděje. Jsem ráda že si se mnou v té těžké chvíli byl" odpověděla jsem mu a pořádně ho stiskla. Carlos se otočil a bradou se opřel o mou hlavu. ,,Hlavně ať se ti dnes nic nestane, nechci o tebe přijít" řekla jsem mu starostlivě a nechtěla jsem ho vůbec pustit. ,,Neboj, nic se mi nestane" odpověděl a dal mi pusu do vlasů.
Po chvilce na dveře zaťukal Charles, který rovnou vstoupil dovnitř ,,Aw, vy jste tak roztomilý, ale musíme jít na trať". Vyšli jsme ven a já pomohla Carlosovi nasadit jeho helmu. Potom vlezl do monopostu a já si šla sednout k mechanikům, kteří čekali na to až Carlos zajede na své startovací místo. Po chvilce monoposty zastavili na roštu a mechanici vyrazili ke svým jezdcům. Já jsem šla pro sluchátka a posadila se na gauč abych mohla z pohodlí pozorovat závod.
Už byl čas na to aby monoposty zajely formal lap a tak se mechanici přesunuli zpátky do boxů. Uslyšela jsem velice známí hlas za svými zády. Byla to Isa. ,,Můžeš mi říct co tu děláš?" zeptala jsem se hned když přišla. ,,Jdu podpořit svého kluka" odpověděla mi a v tu chvíli jsem se sebrala a odešla. Dělá si ze mě ten kluk srandu. To mi bude muset vysvětlit.
Zašla jsem si do jeho chill roomu pro svoje věci a šla jsem za Maxem a Sofí. Ti stáli u Landa v boxu. Jak mile mě Max viděl ubrečenou řekl to Zakovi a ten mu dal klíče od Landova pokoje. ,,Prosimtě, co se stalo?" řekl Max když jsme vešli do pokoje. ,,Je ti Isa a tvrdí že přišla podpořit svého kluka" odpověděla jsem se slzami v očích. ,,Dělá si ze mě ten kluk srandu?" odpověděl mi Max doběhl si. Já zatím zůstala se Sof a dávala jsem se do kupy.
Za chvilku se Max vrátil a řekl: ,,Řekl jsem to Landovi přes soukromý kanál", já se na něj podívala a odpověděla ,,děkuji". Vzala jsem do ruky telefon a napsala jsem Carlosovi zprávu: ,,Po závodě si můžeš jít oslavovat s Isou, která mi tvrdila že čeká na svého kluka" a pak jsem si zablokovala jeho číslo. Tolik jsem mu věřila. Že to byla nehoda nebo že za to může ona a po dalším závodu je to tu zase.
Zbytek závodu jsme z jeho pokoje koukali jak se Landovi daří v závodě. Nic se v průběhu závodu nestalo za což jsem byla ráda. Vzala jsem znovu telefon s zprávu co jsem posílala jsem ofotila a poslala Charlesovi aby věděl co se děje.
Carlos skončil druhý, Max první a Lando třetí. Šla jsem pod podium abych viděla oslavu. Kluci tím šampaňským nešetřili a tak jsme všichni dole byli mokrý. Všimla jsem si že jde Carlos mým směrem a tak jsem se rychle prodírala davem pryč. Když Sofí viděla že chce pryč odvedla mě k McLarenu.
Už uběhlo hodina od toho co jsem vešla do boxu a byla zavřená u Landa. ,,Neboj to bude dobrý" řekla mi Sofí a pohladila mě po rameni. Lando vešel dovnitř a hned mě obejmul se slovy ,,Jsi v pořádku?". ,,Já ani nevím, strašně bych chtěla někam utéct" odpověděla jsem mu. Uslyšela jsem zaťukání. ,,Mám otevřít?" zeptal se Landa Max. ,,Jo, to bude Charles" odpověděl. Charles vešel dovnitř a hned mě obejmul. ,,Viděl jsem tu zprávu, jsi v pohodě?". Koukla jsem se na něj a musela mu položit otázku ,,Co Carlos?". Charles se na mě podíval a šlo vidět že neví jak mi má odpovědět.
,,Carlos mi nic neřekl, vím že sem Isa přišla, ke většinou je tu jen kvůli spolupráci s Ferrari" řekl mi Charles. ,,Jak jako většinou" řekla jsem naštvaným a zároveň vyděšeným tónem. ,,Párkrát jsem je spolu viděl, ale nevypadá to že by spolu chodili" odpověděl. Chvilku jsem se zapřemýšlela. Začala jsem si připadat jako totální vůl. ,,Em, to se nějak vysvětlí. Dej mu šanci si promluvit" řekl Charles. ,,Aby jí znovu ublížil?" odpověděl mu Lando. ,,Řekni mu že chci mluvit s nim i s Isou a že u toho bude Lando" řekla jsem Charlesovi a ten hned odběhl za Carlosem. ,,Opravdu to chceš?" zeptal se Lando. ,,Jo chci, co když si jen vymýšlí. Co když to cele není pravda. Potřebuji slyšet oba" odpověděla jsem.
Po dvou hodinách toho dramatu jsem s Landem dorazila k němu domu. ,,Za chvilku tu budou" zavolal na mě Lando z kuchyně. Já zatím vypla vodu ve sprše a vylezla ven. Uslyšela jsem odemknutí dveří ,,Je v koupelně" řekl Lando a já se rozhodla že s ním tu hru budu hrát. Zabalila jsem se jen do ručníku a vylezla ven. Na Carlose jsem se ani nepodívala a sedá si k nim ke stolu.
,,Tak mluv" řekla jsem a zvedla oči. ,,Nic spolu nemáme" řekl Carlos a koukal na mě psíma očima. Podívala jsem se na Isu a ta kývla hlavou. ,,Vypadá to že si to tvoje holka nemyslí" řekla jsem mu. Lando se začal smát. Rukou jsem do něj pod stolem stačila aby přestal. Toho si ale všimnul Carlos a začal žárlit. ,,Opravdu spolu nic nemáme" ,, Opravdu?" přerušila ho. ,,Tak to mě zajímá" chytla jsem Landa za nohu protože jsem cítila jak se mi začíná dělat zle ,,mluv" dodala jsem. ,,Dám ti klidně přečíst naší konverzaci" řekla Isa a podala mi telefon. Koukla jsem se a udělalo se mi zle ještě víc ,,Nemůžu na tebe přestat myslet" byla poslední zpráva od Carlose.
Podala jsem Ise telefon, zvedla jsem se a běžela na záchod. Zvedla jsem prkénko a začala zvracet. Slyšela jsem jak Carlos křičí na Isu. Potom jsem slyšela ránu dveřmi. Pořád mi bylo hrozně zle.
