†Saviour†

10.Útěk

Probudila jsem se v černém pokoji, ze střešního okna svítily pramínky světla na podlahu. Rozhlédla jsem se po pokoji a hned jsem poznala kde jsem se nacházela. Nacházela jsem se ve svém pokoji.

Pomalu jsem vstala jelikož mě bolely záda, hned jak jsem se postavila jsem nemohla popadnout dech. Rychle jsem si sedla na postel a nasála již už vydýchaný vzduch.

Všimla jsem si, že mi bliká mobil, uchopila jsem ho do svých roztřesených rukou. Odemkla jsem ho jedním tahem a hned na mě vyskočila ikonka s SMS zprávami. Klikla jsem na ikonku se zpráva a začala číst.

"Nejsme doma, jsme v nahrávacím studiu, kluci z BVB ti budou dělat společnost, kdyby jsi potřebovala pomoc sejít schody, tak jim zavolej :-) -Oliver"

Najednou se o mě takto stará, nějaký milý.

Vstala jsem z postele a jen v něčím tričku a spodním prádle jsem vyrazila dolů ze schodů. Šla jsem hodně pomalu, dost to bolelo, slyšela jsem z kuchyně hlasy, sedla jsem si na schod a poslouchala. Vím, že odposlouchávat se nemá, ale v mém případě to neplatí.

"Oliver je z ní dost na prášky.." řekl podle hlasu Jake.

"Ale tak je to jeho sestra, měl by se o ní starat, hledal jí přece už takovou dobu.." řekl Jinxx.

"Ale ona nám tu všem motá hlavy a Oli se bojí, aby se s někým z nás všech nezapletla.."řekl naoko Andy.

"Ona nikomu hlavy nemotá, to spíš my motáme jí" odporoval CC.

"CC ale takto to dál nejde, podívej se někdo jí doslova vrazil kudlu do zad a my pořád nevíme kdo, co když to bylo mířené na nás? Nebo jí někdo nenávidí? Podívejte se ona je fajn, ale jestli ten někdo jde po ní, musíme jí nechat jít.." řekl Jinxx a popotáhl.

"Twl Jinxx-i dělaš si ze mě kozy?! Teď přijela a ty jí chceš hned sbalit kufry?! A nezáleží na nás jestli někam pojede, záleží to na Oliverovi a nemůžeme jí nechat jen tak, podle mě každý z nás k ní chováme nějaké city, neměli by jsme je hned odehnat kvůli blbýmu noži, měli by jsme ji naopak chránit." řekl rozhodně Ash. To mě dohnalo k slzám říkal docela pěkné věci a zastával se mě, což se u Jinxx-e říct nedá. Možná se hodně bojí, ale že by mě musel hned posílat někam do prdelákova, tak to by nemusel.

"Ash má pravdu.." řekl Andy a CC nastejno.

Vstala jsem ze schodů a šla do kuchyně.

"Dobré ráno" řekla jsem naštvaně, byla jsem spíš smutná, většina z nich mě chtěli hned vypakovat.

"Dobré" řekli všichni sborově.

"Jak ses vyspala?" řekl mile CC.

"A co tě to zajímá?!" odpálkovala jsem ho. Asi jsem byla hnusná, ale vážně se mě to dotklo.

"Heej, tady někdo vstal levou nohou z postele" uchechtl se Jake.

"A ty drž taky hubu" řekla jsem a hodila na něj vražedný výraz. Jen zvednul ruce, což tím říkal,že se vzdává.

Vzala jsem si mléko, chleba a Nutellu a šla si lehnout na gauč. Kluci na mě celou dobu civěli. Každý seděl ode mě co nejdál, jako kdybych měla nějakou nakažlivou nemoc.

Po snídani jsem vstala a šla se převléknout. Do batohu jsem si dala pár jablek a musli tyčinek, mikinu, baterku a mobil. Sešla jsem dolů do chodby, oblékla si konversky a vyskočila oknem. Přece jenom musíme uznat, že přes hlavní dveře by to bylo až moc nápadné.

Běžela jsem tím směrem jako posledně, bylo sice odpoledne, ale vůbec jsem neviděla. Běžela jsem dál a dál, dokud jsem neuznala, že by mě nenašli. Běžela jsem hustým lesem, houštím a křovím. Po těle mi stékala krev od šlehanců. Nemohla jsem běžet dlouho, kvůli svému zdravotnímu stavu, tak jsem běžela a asi po deseti metrech se zastavila, a takto to bylo pořád.

Asi po 3 kilometrech jsem došla k závěru, že mě nenajdou. Sedla jsem si ke kmenu stromu a otřela si mikinou škrábance a šlehance. Byla už téměř tma, takže jsem neviděla jak moc poškrábaná jsem. Mikinu od krve jsem si vzala na sebe, protože už nebylo zrovna teplo.

Bojím se dost tmy, tak jsem si vazala do ruky mobil a pustila si písničky. Pustila jsem je nahlas, abych neslyšela křupání větviček a plno těchto divných zvuků.

Přitáhla jsem si rukama nohy blíže k tělu. Vzpomněla jsem si na ráno a slzy mě začaly volně stékat po tvářích.

Skončila písnička a nebezpečně blízko mě se ozvalo hlasité křupnutí větve. Ztlumila jsem písničky, dost jsem se bála. Co mě to napadlo takto utéct? Proč jsem se tak rozhodla? Ale ono jim bude beze mě lépe.

Když jsem na toto zase pomyslila, spustila se další runda slz. Že já blbá jsem nezůstala v děcáku. Poslední dobou se tu mám hůř než tam. Neříkám jsem ráda, že jsem je našla, ale jak říkali motám jim hlavy,i když vůbec nevím jak.. Ale tak beze mě jim bude na 100% lépe. Nebudou mít žádné starosti a tak. Teď ale vymyslet kam půjdu.

V tu chvíli mě zase z myšlenek vyrušilo křupnutí větvičky. Vzala jsem mobil a posvítila na to místo. Byla tam silueta postavy. A ta postava měla něco v ruce, byla to ženská postava a v ruce měla něco jako.. jako.. nůž!

Rychle jsem vstala a běžela neznámým směrem. Běžela jsem dál a dál, když jsem do něčeho narazila.. Teda spíš do někoho..

Tak co kdo si myslíte, že to bude? :O Kdo si myslíte, že je ta údajná žena s nožem? O.o Myslíte, že udělala Sem dobře, když utekla? Bude klukům bez nich lépe? Má se vrátit? :O Zachovali se kluci dobře? O.o Jak si myslíte, že to dopadne? :O xDD a jak se těšíte na další díl? :) xDD a moc děkuju za votes a za to že si někdo udělá vůbec čas to číst:3 souu ááj láááf jůůů:33