Můj milý Lando

Vidíme se po dlouhé době

Jmenuji se Alexandra Williams a jsem krasobruslařka z Bristolu. Odmala se znám s rodinou Norrisových. Bydlí totiž hned vedle nás.

Jako malá jsem k nim chodila domů skoro každý den. Tedy kromě dní, kdy jsem měla tréninky. Oba kluci se mnou trávili všechen možný čas. Jeden z nich se jmenoval Oliver a druhý Lando. Já byla vždycky zamilovaná do Landa. Oliver měl vždy slabost pro blondýnky, a já ji nebyla. Taky jsme měli větší věkový rozdíl.

Zato Landův typ byly vždycky hnědovlasé milé holčiny. Když jsem byla malá, přesvědčovala jsem se, že se s Landem jednou vezmeme. Avšak to tak během dospívání nevypadalo. Lando a já jsme se odcizili. On měl své formule a já soutěžila na mezinárodní úrovni. S Landem jsem se neviděla nejspíš něco přes rok a půl. Připravovala jsem se na olympiádu a on se dostal do formule 1.

Setkali jsme se přesně 4.12. 2021. Byli jsme oba doma na vánoce a rodiny se rozhodly, že uspořádáme společnou večeři. Oblékla jsem se a těšila, až všechny uvidím.

Přišla jsem domů k Norrisovým a nastal šok. Jelikož jsem kluky dlouho neviděla, Olie si našel slečnu. Nějak mi to nevadilo, ale nemohla jsem najít Landa.

,,Ahoj teto Ciss!"

,,Alex, moc ráda tě zase vidím zlatíčko."

Teta Ciss byla jako moje druhá mamka.

,,Jak se máš?"

,,Ale jde to, jen mám stresy z olympiády."

,,To zvládneš! Vidím, že se rozhlížíš, ale neboj, on přijde."

,,Nevím o kom to mluvíš teto, já se nerozhlížím."

,,No dobrá. Lando je tu za 5 minut."

,,Oukej."

Zašla jsem do kuchyně a začala pomáhat s přípravou jídla. Po chvilce jsem zaslechla otevření dveří, ale ignorovala jsem to a pomáhala dále. Schválně jsem se otočila zády, aby mě neviděl.

,,Mami, kdo je to?" Zeptal se Lando.

,,Synku, ty nevíš?"

,,Co? Kdo to je?"

V tu chvíli jsem se otočila a viděla jeho nechápavý pohled.

,,Nepoznáváš svou kamarádku?" Řekla teta.

,,Lexie?!"

,,Anoo?"

,,Panebože, nevěřím, že jsi to ty," zvedl mě a zatočil se mnou.

,,Ty jsi trumpeta Lando!"

,,Změnila ses," řekl a dal mi pramen vlasů za ucho.

Znovu jsem pocítila motýlky v břiše, jako když jsme byla malá. Ale ta doba už je dávno pryč. Lando mi předtím, než odjel řekl, že mě nebere jako holku na randění, a že jsem pro něj jako sestra.

Chvíli jsme se dívali do očí, ale to po chvíli přerušil můj bratr Nate. Přivítal se s Landem, a pak odešli za ostatními.

Vrátila jsem se zpět do kuchyně dodělat jídlo. Po chvíli jsem donesla jídlo na stůl a přidala se ke všem. Jako naschvál mi teta nechala místo naproti Landa. Strýček začal svůj proslov, a poté jsme si všichni připili na šťastné vánoce.

Během jídla probíhaly různé konverzace. Od pletení svetrů až po slečnu, která přišla s Oliem.

,,Jak se máš?" Zeptal se mě Lando.

,,Jde to, co ty?"

,,Ale dobrý, byl jsem na pódiu ve formuli 1."

,,Gratuluju."