Sigrod jezdci draků

Kapitola XXX - Strážkyně

,,Takže Evelin je jako Salmer?" zeptala se Cyroda Tasy. Její bratr teď přišel blíž a prohlížel si malé zelenné kapičky mezi červenou krví.

,,Ano.'' odpověděl Cyrod ,,Ale to ještě neznamená, že jsou příbuzní.'' schválně zvolil toto slovo místo sourozenci, protože oba si vzpomínali, na to jak zjistili, že jsou sourozenci. To spolu tenkrát ještě dobře vycházely. ,,Rodin strážců vždy bylo víc.''

,,O čem to mluvíte?" chtěla vědět Evelin.
,,Řešíme proč se ti začíná přebarvovat krev.'' stručně vysvěslila Tasy.

,,Aha.'' řekla Evelin a snažila se tvářit, že vše chápe. Doopravdy toho moc nechápala. ,,Všimla jsem si toho již před nějakou dobou. Nejdřív jsem si myslela, že se mi to jenom zdá, ale zjistila jsem, že je zelená čím dál víc.''

,,To je samozřejmé.'' odtušil Cyrod. ,,Krev se mění postupně. Rychlost obměny záleží na situaci.''
,,Pořád ale nechápu, proč se jí mění již teď?" zajímalo Tasy ,,Nevšimla jsem si, že by se mi měnila již předtím než jsem se dostala  do Sigrodu.''

,,Ty jsi ale celý život o Sigrodu nic nevěděla. Dozvěděla ses o něm až si tam přišla.'' vysvětloval Cyrod. Otočil se a pohlédl na Evelin. ,,Předpokládám, že už o Sigrodu a dracích něco víš, jinak by nemohla začít přeměna tvé krve.''

,,Rodiče mi o něm řekli.'' přikývla smutně Evelin ,,Já tam ale nechtěla, a proto jsem se rozhodla utéct. Myslela jsem, že mě tak Sigrod nenajde.''

,,Sigrodu nikdo neuteče.'' hořce se zasmál Cyrod a otočil se na sestru. ,,I Tasy s tím má vlastní zkušenost.''
Tasy musela přikývnout. Štvalo jí, že jí to Cyrod připomíná, ale měl pravdu, Sigrodu nešlo utéct. Aspoň na to Tasy zatím nepřišla.

,,Ukážeš nám tedy jak umíš vrhat noži?" poprosila Tasy. Taky chtěla převést řeč jinam.
,,Jasně.'' souhlasila Evelin. Zkusmo v ruce potěžkala jeden z nožů.

,,Počkat.'' řekl rázně Cyrod. Obě dívky se na něj otočili a čekaly co chce říct. Cyrod si, ale Tasy nevšímal a pozorně sledoval Evelin. Pak směrem k ní prohodil ,,Jen bych tě chtěl upozornit, že já i Tasy umíme bojovat mečem. I když já jsem samozřejmě lepší.'' neodpustil si poznámku Cyrod.

Tasy se ironicky zasmála. Její bratr na ní zlostně pohlédl a zeptal se. ,,Máš k tomu nějaké námitky?"
,,Minule jsem tě skoro porazila. Vyhrál jsi jen díky náhodě.'' odporovala Tasy. Nehodlala se nechat Cyrodem zastrašit.

,,Tak budeme bojovat znovu a uvidíme kdo vyhraje?" vyzýval jí Cyrod. Čekal že jeho nabídku Tasy okamžitě přijme.
Dívka nad tím chvíli uvažovala. ,,Ne.'' pronesla rozhodně. Znala své možnosti a věděla, že by jí Cyrod znovu porazil. A hlavně teď měli jiný úkol.

Na Cyrodovi bylo znát zklamání. Chtěl si zabojovat a nevadilo mu přitom porušit pár pravidel. ,,Můžeš,'' pokynul Cyrod Evelin a ukázal na suk na stromě vzdálený třicet kroků.

Evelin potěžkala nůž. Pak již Tasy jenom viděla, jak nůž letí vzduchem. Při tom pomyšlení se trochu otřásla. Naposledy, když takhle viděla letět nůž, tak jí zasáhl do břicha. Bezděčně si ruku přiložila na ránu, kterou jí tenkrát způsobila čepel nože.
Tentokrát ale bylo vše jinak. Nůž zasáhl přesné ten suk na stromě, na který předtím ukázal Cyrod.

,,To bylo skvělé.'' žádal Tasy ,,kde ses to všechno naučila?"
,,Naučil mě to můj starší bratr." odpověděla Evelin.

,,On taky chodí do Sigrodu?" zajímalo Cyroda. Nevzpomínal si na jiného studenta, který je strážce, kromě Salmera.
,,Chodil.'' smutně řekla Evelin a sklopila oči. Nechtěla, aby někdo viděl slzy v jejích očích ,,Zajaly ho Kelteovci.''