Omlouvám se ...

304 6 0
                                    

Jdu po ulici dom je docela pozdě. Pač celá třída byla po škole kvůli dvou tupcum. Začíná zima což znamená že je dříve tma . Je kolem 6 večer jsem kousek od domu . Ještě dvě ulice . Jdu v uších mám sluchátka a poslouchám písničky a u toho si píšu s kámoškou. Nevnímám okolí jen když Jdu na přechod. To už se pro jistotu koukám.
Jak říkám chybý jen kousek a jsem doma když v tom do někoho narazim. A při mém štěstí spadnu zvednu se a kouknu do koho jsem vrazila . Chudák ležel na zemi koukne na mě a já si všimla že má odřenej obličej docela dost. U sebe si vsimnu že mám odřené ruky . Nevím jakého idiota napadlo dát na chodník písek a kamínky koho?!

R-hrozně moc se omlouvám
Řeknu a a pomůžu mu vstát. On se opráši a koukne na mě. Má krásné čokoládové oči a černé pod ramena vlasy .

X-v pohodě.

Řekne a já si vsimnu že jsem celá od prachu tak se aspoň trochu oprášim.

R-boli tě to hodně?
Zeptám se na jeho obličej který je od krve .

X-no lhal bych kdybych řekl že ne ale jaksi jsem si zvykl.
Řekne

R-chceš to ošetřit?
Zeptám se . Díky moji šikovnosti má na obličeji to co tam má.

X-bydliš blízko?
Zeptá se kývnu na souhlas

X-jo promiň Bill
Řekne a natáhne ke mě ruku já ho ruku příjmu. Je jemná a teplá za to moje je ledová jako kus ledu .

R-Rebeka
Řeknu a on se usměje.

R-pojď semnou ošetřim ti to.
Řeknu a ukážu na jeho obličej.

Kyvne a jde zamnou . Po cestě nepadne ani slovo . Když konečně dojdeme před barák odemču .

B-maš někoho doma? Nebo bydlíš sama?

R-je to rodičů bydlí tu ale jsou více někde pryč než tady takže to polovinu času mam pro sebe .
Řeknu a on kyvne .

Položím aktovku a Řeknu mu ať se posadí do obývacího pokoje ukážu mu kde je . On tam vejde a já zatím jdu do koupelny kde vytáhnu dezinfekci a tamponky . A pár náplasti.

Dojdu za ním sednu si na gauč nanesu dezinfekci na tamponek ale těsně před jeho obličejem se zastavím.

R-kdyby něco řvi .
Řeknu a on se usměje.

B-byt tebou nechci abych řval .
Řekne a víc už nikdo neřekne protože mu přiloží tamponek na ránu. Snaží se nekřičet ale jde poznat že to v sobě dusí.

Když to dodělám tak už to nevypadá tak zle jen to tam pár dní bude.

R-ještě jednou promiň .
Řeknu když dojdu z koupelny kde jsme šla uklidit lékárničku.

B-a já ještě jednou nevadí.
Řekne a já se usměju. On mě úsměv oplatí.
Je fajn . Ale vidím ho poprvé v životě. Nikdy jsem ho tady neviděla.
Svoje rány už mám také vyčištěné.

B-měl bych jít jinak mě bratr bude vyslíchat .
Řekne a oba se zasmějeme.

R-jasně
Řeknu a oba se zvedneme. Jdeme ke dveřím a rozloučíme se on odejde směrem k potoku kde jsem ho srazila očividně tama šel. A já mu plány skazila ale za to jsem ho mohla poznat. Ale jaksi mě nedošlo že jsem si na něj nevzala kontakt . Sakra snad ho ještě někdy uvidím...

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat