Čas

VIII. kapitola

Zdravím lidi, po dlouhé době jsme zase začala psát a toto je výplodem. Přeji příjemné čtení. Vinka

VIII. část

Harry týden od oslavy seděl sám v pokoji, jako každý den a přemýšlel, kam na školu má jít? Vzdal to, vzal oba dopisy a šel najít své rodiče.

Našel je sedět na zahradě v houpacím křesle, jak si oba něco čtou. Chtěl se už otočit, ale Simon si ho všiml.

„Harry, děje se něco?" podíval se na přešlapujícího chlapce muž na houpačce. Tím i upoutal svou ženu, která též zvedla pohled od knihy.

„Já..." obrátil obálky v rukou, povzdechl si. „To je jedno." Už se chtěl otočit a zmizet, když mu Simonova ruka dopadla na rameno.

„Harry o co se jedná, celý týden jsi mimo? Něco tě trápí, tak nám to řekni." Dovedl ho ke křeslu naproti houpačce a sám si sedl zpět na místo vedle své ženy.

„Jedná se o to, že nevím, do které školy? Vím, že dvojčata chtějí do Bradavic, ale já nevím?" povzdechl si. Amanda se na něj podívala a nadechla, při tom, ale nic neřekla. Nechtěla Harryho do ničeho tlačit, i když by byla ráda, kdyby aspoň Harry zůstal doma.

Simon ji vzal za ruku a usmál se na ni.

„Harry a chceš zůstat s dvojčaty nebo se vydat svou vlastní cestou?" Simon se díval na svého syna, věděl, jak by ráda Amanda ho měla doma.

„Já nevím tati. Dvojčata no to je kapitola sama o sobě. Já nevím?" zajel si rukama do vlasů a ještě víc si je rozcuchal.

„Dobře miláčku, co bys řekl na to, že si napíšeš výhody obou škol. Nejen to, i proč chceš nebo nechceš na tu školu." Usmála se Amanda.

„To je skvělý nápad." Usmál se Harry. Jeho matka mu podala papír a propisku. Nikdy nebyla zastánkyní pergamenu a brku s inkoustem. Své děti vedla i k moderním věcem. Museli se umět pohybovat jak v mudlovském, tak kouzelnickém světě. Všechny děti mluvili minimálně čtyřmi jazyky. Proto neměli strach, že by měli v Anglii problémy.

Harrymu trvalo dvě hodiny, než sepsal všechny výhody i nevýhody škol. A když se na to pak podíval, zjistil že není o moc moudřejší.

„No moc mi to nepomohlo." Povzdechl si Harry. Simon i Amanda se na svého syna podívali.

„Proč Harry?" ozvala se Amanda.

„Protože mi to vychází jak dobré, tak špatné věci šul nul." Frustrovaně skrčil papír do kuličky.

„Harry, tak se rozhodni podle srdce, když mozek nepomůže." Usmál se Simon.

„Tak jo, budou to Bradavice. Nevím, jak bych to přežil bez dvojčat i když mě někdy pěkně serou." Zakroutil hlavou chlapec.

„Harry, jazyk." Podotkla Amanda.

„Tak jo, odepiš do obou škol a půjč si klidně i Sněženku. Ať se Hedvika neulítá." Usmála se Amanda, vstala a dala chlapci pusu do vlasů. „Půjdu udělat večeři." Oznámila oběma a vydala se do domu.

- - - - -

Poslední den prázdnin

Celá rodina i s Irenou se přesunuli do Londýna hned po ránu. Měly tam svůj dům, tak nemuseli spát někde po hotelu. Celý den Simon s Amandou ukazovali dětem Londýn a nejznámější památky. Vyzkoušeli anglické speciality a večer se prošli kolem Tower. Byl krásně osvícený a hodně lidí využilo teplého večera a procházelo se.