Přijde zákazník k mému informačnímu pultu.
,, Dobrý den, mohu pomoci?" Ptám se.
,,Я хочу ету книгу..."
,, К сожалению, я не говорю по русски." (Velmi špatně ruský: bohužel, neumím rusky.)
,,Yкраїнська?" (Zákazník: ukrajinsky?"
,, Ještě trochu na západ... Нет." (Já: Ne)
,, Deutsch?"
,,Nein. Ještě trochu jižněji."
,,Des Françaises ?"
,,Non. English?" Zeptám se.
,,Tu neumím. Co Španělsky?"
Nutno dodat, že pak to otočil a se smíchem odešel. Měla jsem sto chutí po něm hodit nějakou kuchařku, protože ty mají nejtvrdší desky.
ČTEŠ
ze života knihkupce
HumorCo více dodat? Praxe v knihkupectví není vůbec nudná záležitost. O zábavu se starají malí i velcí zákazníci, věčně nepřítomná půlka personálu, rozbitá čtečka kódů, padající PoLoRaJchOvÉ i patnáctiletá holka prodávající muže po šedesátce a jejich ob...
