We Met On The Street

14.

V pokoji jsem neměla co dělat, Bill se pořád nevrátil a tak jsem se rozhodla si dojít pro ten můj telefon.

Při mém štěstí nebyl ten pitomec ve svém pokoji, rozešla jsem se ke stolu, kam jsem si můj mobil často pokládala, nebyl tam..musel ho schovat.

Hledala jsem na stole, v šuplících, kam jsem možná chodit neměla, protože jsem tam našla ne moc hezké věci..
Při mém hledání se však Tom vrátil do pokoje.

,,Co jsi si myslela? Že ten mobil tady nechám? Ani náhodou" řekl a já vydechla ,,Ty jseš strašnej debil" přecedila jsem skrze zuby a chystala se projít dveřmi, ve kterých stál Tom a blokoval mi cestu
,,Můžeš uhnout laskavě?" ptala jsem se a podívala jsem se mu do očí
,,Asi ne, brouku" odpověděl a já trochu odstoupila.

Takového jsem ho neznala, zanala jsem toho Toma, který mě srazil autem, byl milej, povídal si se mnou, smál se se mnou, pomáhal mi. Ne Toma, který se chová hnusně, slizce a arogantně.

,,Co se to s tebou stalo?" zeptala jsme se ho a trochu povolila mé svaly v obličeji
(Víme, jak to myslim, ne? Jakoby prestala se mracit nebo chapeme se)

,,Co tím myslíš?"

,,Myslím tím to, co se stalo s tím hodným, chápavým Tomem, co mě zachránil od násilnickýho ex?" vysvětlila jsem mu a začala se cítit divně
,,Jsem pořád stejnej-"

,,Nejsi! Nejsi stejnej, Tome! Opravdu nechápu, proč se tak chováš.
Nikdy jsi na mě nesahal, když jsem nechtěla, nechoval jsi se takhle, když jsi se opil, nikoho jsi do ničeho nenutil a nevydíral jsi.."
řekla jsem a oči mi začaly slzet.
Tom se přestal opírat o futra a tím mi uvolnil cestu ven z pokoje, toho jsem využila a utekla jsem do koupelny, kde jsem se zamkla.

,,Ash! Otevři! To jsem nechtěl!" slyšela jsem Toma utlumeně mluvit přes dveře a slyšela jsem, jak bouchá do dveří a marně zabírá za kliku
,,Nech mě být, Tome.." brečela jsem
,,Ne, Ash, opravdu! Já tě nechtěl rozbrečet, prosím! Otevři!" řval přes dveře
,,Nech mě samotnou, prosím" odpověděla jsem a brečela dál
,,Dobře, já- fakt se omlouvám. Chtěl bych to napravit. Moc mě mrzí, co jsem udělal. Neuvědomoval jsem si, že se chovám jako čůrák. Promiň, strašně moc se omlouvám" tohle byla poslední věc, co mi řekl.

Mám mu odpustit? Omluvil se, jasně..ale stejně. Je to těžký.

V té koupelně jsem strávila asi ještě dalších dvacet minut a po tom, co jsem se uklidnila a upravila jsem z ní vyšla.

Šla jsem k Billovi do pokoje a na jeho psacím stole jsem viděla můj telefon se vzkazem.

,,Omlouvám se, když nebudeš chtít byť sama, klidně přijď ke mně♡
Tom"

Malinko jsem se nad tím pousmála a odemčela telefon, kde jsem měla pár nepřečtených zpráv od Billa ze včerejška, tak jsem mu jen hodila zobrazeno, protože už by mu asi moje odpověď byla k ničemu, jelikož se ptal, jestli jsem vpoho a teď už jsem mu všechno řekla.

Tomovo pov

Ležel jsme u sebe v posteli a vyčítal si to, co jsem udělal. Nechápu, že jsem se choval jako prase...k Ashley.

Dostal jsem hlad, tak jsem šel do kuchyně a vyjímečně si něco uvařil.
Do hrnce jsem nalil vodu, dal ji na plotnu, osolil a nasypal do ní těstoviny.

Po chvíli se domem rozezněl zvonek
,,Jdu tam" zakřičel jsem z lehka, aby se Ash zbytečně nehrnula dolů.

Došel jsem ke dveřím, otevřel je a uviděl osobu, kterou jsem úplně vidět nechtěl...

☆.𓋼𓍊 𓆏 𓍊𓋼𓍊.☆
🫢