Ahojte jmenuji se Anastázie a bydlím v Pardubicích. Máma o mě nemá zájem a otec mi umřel. Už od základky mam deprese a mam problem i se sebepoškozováním. Mám ale hodně kamarádů kteří mi pomáhají. Chodíme každý den ven a tim ze nám je všem nad 18 tak jsme venku kolikrát i do dvou hodin ráno. Posloucháme Milion+
Za pár dnů máme domluvenou prespávačku u kamarádky která má chatu. Budou tam i lidi které neznáme ale to mi nevadí protože čím víc lidí tím líp. Dneska nemám v plánu nic zajimaveho a tak si zajdu do Caffeterie pro jídlo. Jelikož hodiny ukazují dvě odpoledne rozhodla jsem se jít ze sebe udělat člověka, tudíž jsem si dala lehký make-up, cerne roztrhané ryfle které jsou mi volné,uplý bílí top a na to hodim nejakou mikcu. Vyrážím z domu zhruba ve čtvrt na tři a jdu směr Caffeterie. Kdyz jsem pani rekla svoji objednavku šla jsem si stoupnout opodál. Najednou nekdo vchází do budovy a ja presně vím kdo to je. A sama tomu nevěřím....JAKUB VLČEK A DOMINIK CITTA!!!! chtela jsem si jit pro fotku ale zrovna něco řešili tak jsem dále čekala na své jídlo. Po patnácti minutách jsem se odhodlala jit pro fotku. Dojdu tedy k onomu stolu a poprosím „ahojte kluci nemohla bych si s vámi udělat fotku prosím?” dva potetovaní chlapci se podívali a na tváři jim hral pobavený úsmev. „Jasne ze můžeš” usmal se na mě Jakub aka yzomandias. Dominik celé situaci jen přihlížel ale nakonec taky něco řekl „jojo muzes” udelala jsem si s nimi fotku ale tím ze jsem snad o dve hlavy menší než Dominik musel nás vyfotit on aby tam šel vidět. Poté jsem si vzala své jídlo a chystala se k odchodu dokud me pan yzomandias nezastavil. „Můžu tvůj Instagram prosím?” chvíli jsem nechápala ale nakonec jsem mu ho dala. Potom jsem šla domů delat nějaké nepodstatné věci. Došlo mi že jdu zitra do práce tak jsem se dala do uklidu abych zítra nemusela. A jestli se ptáte kde pracuji tak dělám v klubu za barem a musím uznat ze někdy to fakt stojí za to. Poslouchat keci podnapilého chlapa neni dvakrát príjemné. Ale co už můžu být ráda že vůbec někde pracuji přece jen jsem také dost potetovaná a když říkám dost myslím tim fakt dost. Došlo mi že nemám co na večeři tak jsem se rozhodla že půjdu do večerky oblékla jsem si to vcem jsem sla do Caffeterie a vyrazila jsem. S mim štěstím jsem vešla do večerky a koho tam bohuzel potkam...meho ex a tak se rozhodnu ho ignorovat. Kdyz mám nakoupeno i nekolik flasek chlastu jdu smer domu. Samozřejmě on si mě vsimne a tak na mě začne po celé ulici křičet nechutné nadávky. Dojdu domu nemam na nic náladu a tak si vezmu flašku a jdu do parku. Bylo něco k deseti večer když najednou se ke mně začala blížit osoba která byla dost vysoká. Vedle osoby se objevil někdo další. Asi bych vám měla říct také tu věc že jsem se opet dorezala. Když ke mně osoby došli zajistila jsem že je to Dominik a Kuba no nevěřila jsem tomu a z ničeho nic jsem se začala smát. Okamžitě mi dominik vzal lahev a hodil ji nekam jinam což mě v tu chvíli naštvalo tak jsem si stoupla a začala do nej strkat. Když mi došlo že to asi nikam nevede rozhodla jsem se jít domů „kam jako jdes?!” řekl Dominik „Citto jdu dom” jakub zadržoval smích „tak to teda ne” rekl a běžel za mnou když mě doběhl hodil mě přes rameno a posadil zpět na lavicku. Z ničeho nic mě něco napadlo zahrabala jsem v kapse a nasla jsem to co jsem hledala. Nebudu vám lhát byla jsem závislá na drogách ale dostala jsem se z toho díky bohu. Když jsem našla to co jsem hledala okamžitě jsem jednu tabletku vzala a spolkla. Dominik ani Kuba nestačili nic udělat „co sis to doprdele vzala??!” dominik zuřil ale ja se jen smála kuba měl v ruce jointa tak jsem mu ho vytrhla a začala potahovat samozrejme ne nijak dlouho. Když mě to přestalo bavit oprela jsem si hlavu o operadlo lavičky a zavrela oci. Když jsem je otevrela je další den a já jsem v cizím byte. Nechápu co se stalo a tak se jen otočím a vidím tu osobu...
Tak děkuji moc všem že to dočetli až sem.
Tohle je můj první příběh tak se omlouvám za chyby budu moc ráda za jakoukoliv podporu a aspoň uvidim jestli mám psát dále💗
764 slov✨
