patnáct

100 5 0
                                    

Ze strachem v očích na něj kouknu.  V očích mu hraje jen pouhá zlost . Mám se bát? Zabije mě? Ahg!

B-podej mi tvojí ruku

Řekne a natáhne svoji ruku . Moji ruku položím do té jeho .  On vytáhne inekci.  Nebo jakože je prázdná.  Nebude mi brát krev že ne!?
Vezme jehlu a jede s ní k mim žilám nahlas polknu. Nemám rada jehli .

Pychne ji do mě.  Trochu zasičím. Vezme mi krev. Po té Vezme náplast a zalepi mi to a odejde.

Psychopat. To mi připomíná tu knížku. Tam brali dívce krev . Taky . Dva bratři dvojčata . Tom a Bill jsou dvojčata.  Nemají rodiče . No super teď mám smrt jistou .

Lehnu si do postele a chvilku cívím na strop . Vážně mě to přestává bavit . Tam v pokoji jsem měla alespoň knihovnu ale tady  . ČISTÉ NIC!
Alespoň je tu telka s ovladačem.  Takže se pro něj natáhne a zapnu si něco.

Když už mě to tak nějak přestane bavit někdo zaklepe . Opět řeknu to svoje
'dále ' a vstoupí Sára.  Nese tác jídla. 

S-prosím
Řekne když pokládá jídlo na stůl.  Jen se slabě usměju .

S-přeju dobrou chuť.

R-děkuju .
Řeknu a ona odejde . Já si sednu ke stolu a začnu jist . Ale pomalu . Protože mám pocit že mi ta ruka upadne. Jako neberte to zle ale já mám svoji pravou ruku rada!

Když konečně dojim lehnu si spádky . Furt nemůžu pochopit že mě nutí spát sním v pokoji a navic v posteli!
Já snad zemřu.

Po chvilce dojde Bill.  Nevím co si mám myslet . Bude to bolet nebo to bude rychlí? Chce abych trpěla nebo chce aby to bylo rychlí. 

☆☆☆
Vzbudili mě kroky . Jejda já usla . Prominu si oči.  A uvidim billa s krabičkou v ruce .

B-odpočin si tenhle týden bude pro nás dva náročný.
Řekne a vysleče si triko.  Dojde ke skříni ze které vytáhne pyžamo které si obleče .

R-cože?

B-heh paní Rebeka Kautlizova
Řekne a začne se smát. Jak Rebeka Kaulitzova!? Co tím chce říct?!!!
Vykulím na něj oči. 

B-hele přesně za týden máme svatbu takže se celí týden bude něco chystat . Proto ti říkám že si máš teď odpočinout.
Řekne a odejde .

Jak svatbu!! Sním!! Zabite mě!!! Hned!!!
Já sním nebudu žít.  Sním ne !

Venku je tma . A prší.  Vypadá to na bouřku. A na pořádnou.  Chvilku ještě ztřebavám to co mi řekl. 

Ale nakonec jen usnu..

☆☆☆

Ráno mě probudila služebná která se asi jmenuje Katarína? Jo . Řekla že se mám upravit a jít do sálu. Já ji to jen od kývla. Oblečená už jsem . Jen až teď mi došlo že nevím kde to je. Snad někoho potkám.  Jak jsem řekla hotová už jsem.  Takže vyjdu z pokoje a jdu chodbami když v tom narazim na jednu slečnu.

Ta byla tak milá že mě tam zavedla . Teď přesně stojím před velkými ramovými dveřmi.  Zaklepu . A někdo otevře.  Bill sedí u dlouhého stolu. Po jeho pravici jeho bratr a pak pár lidí okolo . Cítím se hrozně trapně. Bill mi naznačí ať jdu za ním tak jdu . Všechny pohledy jsou upnuté na mě...

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat