,,Budeš osobním strážcem princezny.'' Byly to slova jenž změnila život blonďatého mladíka. Boruto byl synem šlechtické rodiny jenž byla povražděna a on a jeho malá sestra byli jediní jenž přežili. Boruto, mladý statný muž jenž uměl velmi dobře se zbraněmi, se poklonil. Starší strážce odvedl chlapce na cvičiště a vyzkoušel ho, byl velmi dobrý, mohl být lepší, ale na to že výcvik jenž obdržel nebyl od královského generála. Chlapec procházel trénováním, učil se etiketě a hlavně, doprovázel všude princeznu, tak to probíhalo od jeho dvanácti let, nyní mu je již devatenáct.
Princezna Sarada byla jedinou dcerou a tak i dědičkou svých rodičů, od útlého věku byla učena etiketě dvora, stolu a všemu co bude princezna a následně královna potřebovat. Nenáviděla to. Jediné její rozptýlení byl její osobní strážce. Princezna, aniž by si to uvědomila postupem let, propadla kouzlu svého strážce, a darovala mu jeho srdce, věřila mu ne jen ohledně svého bezpečí, ale i ohledně jejích citů. Jako jediný věděl o její nenávisti k povinnostem, a rád jí pomáhal je porušovat, jak miloval učit jí špatnostem, a ona jej nechala, nechávala jej. Uvědomovala si, že by neměla, ale s Borutem slovo Ne, neexistovalo.
V tomto momentu, běžel Boruto ke koni, Sarada se smíchem za ním pobíhá, musí si držet šaty, aby nezakopla a nespadla, už běh se k princezně nehodil, ale kdyby ještě spadla, nebylo by to vhodné. Boruto doběhne do stájím, a schová se za roh, Sarada jej po chvíli doběhla, ale neviděla jej. Boruto si ji tiše za pas přitáhne k sobě a opatrně jí zakryje ústa. Okolo nich proběhnou strážní a nevšimnou si jich. Boruto se usmívá a oddělá ruku ze Saradiných rtů, ale pouze je přesune na její pas. Princezna políbí svého strážce. Strážce zamručí spokojeností, ale spolupracuje. Jejich rty, se setkávají v jemných polibcích.
Bylo veřejným tajemstvím, že princezna chová city ke svému strážce. Díky tomu, že území nebylo možno zvětšovat, nebyla vázaná povinností vzít si prince nebo šlechtice a tak nikdo proti tomuto románku nic neměl, každý věřil, že je to princeznin rozmar, nemohli vědět, že jejich románek trval už pár let, sice si princezna udržovala svou čistotu, ale krom toho, se nedrželi zpátky, strážce respektoval přání princezny. Cokoliv co si přála, on splnil, byl připraven zabít i zemřít na její rozkaz. Právě jí totiž ukradl z trůnního sálu kde se řešilo něco důležitého, co jeho nezajímalo. Strážní se je snažili zastavit, ale on byl dostatečně rychlí na to, aby je nedostihli a on si mohl ukradnout svou princeznu pro sebe. Její rty byly nejlepším darem i nejhorším trestem. Její ruce v jeho vlasech a jeho ruce na jejím pase. Drželi se u sebe a nebylo možno je oddělit. Byli na sobě nalepení.
,,Pokud si chcete vlézt do krku, můžete to dělat mimo čas schůze?'' Mitsuki, jejich přítel, druhý Saradin ochránce, jenž spíše než to, trávil čas v menší hospůdce kde se dvořil tamní servírce Chocho. ,,Běž za Chocho.'' Odbyde ho Boruto a drží si u sebe svou princeznu. ,,To bych rád, ale pokud se princezna nevrátí, budeme ztrestání.'' Podotkne opřený o sloup a z pod nehtu si dýkou vyndává prach a špínu jenž se tam dostali při tréninku. ,,No dobře.'' Zamručí Boruto, ale nenechá svou dívku ustoupit. ,,Mitsuki pokud se ti to povede nějak uhádat, nechám ti tolik šperku pro Chocho co si zamaneš.'' Usměje se princezna, jenž servírku znala, a věděla, že její šperky jsou středem zájmu servírky a pokaždé se snažila princeznu přesvědčit, že by jí slušely více. Mitsuki se usměje, kývne a odejde. Udělal by cokoliv, jen aby Chocho dovolila mu se dvořit jí. Boruto se tedy zpět nalepil na rty své milé a schovali se do stínu stájí, kde zůstali po celou dobu odpoledne a večera.
![](https://img.wattpad.com/cover/355523305-288-k682509.jpg)
ČTEŠ
BoruSara OneShots
FanficJednodílovky na BoruSaru, nejedná se o jednu časovou linii. Fluff, Angst, vlastně cokoliv, co mě zrovna napadne Ve všech jsou Dospělí. 24. December Challenge 1 Jednodílovka jeden den * Příběh Není Psán Za Účelem Zisku. * Cover Není Můj, Mám Jej z Pi...