sedmnáct

90 2 0
                                    

S pár lidmi ještě řeším naší svatbu.  Tom tu není nevím kam šel.  Prostě zmizel . Řekl že neví jestli dojde . Tak jak to mám asi chápat?!

Omluvím se lidem a vyjdu z místnosti.  Na schodech do druhého patra přesně skoro dole seděla Julia.  A brečí?!

B-hej juliet co se děje?
Zeptám se . A položím ji na rameno ruku.  A začnu ji hi hladit

K-váš bratr kautliz.  Mě vyhodil že slečny Götzové a vaší ložnice.

Řekne a já zůstanu stát s otevřenou pusou.  Div mi neupadne .

Ještě ji pohladí po rameni a usměju se na ní .
Poté se vydám nahoru snažím se být potichu. Pootevřu dveře a poslouchám. 

R-tohle není zprávný Tome. 

T-Bill to vědět nemusí.
Snaží se a já mám ho chuť zabít. Skurvysyn

R-hele nejde jen o Billa . Já nejsem nějaká kurva abych střídala sourozence A-

Tom si jen povzdechne . Pak slyším kroky . Měl bych odejít ale protože se kroky vzdalují neudělám to.

Poté slyším jak ji asi políbí?! Já ho zabiju jako hada. Poté slyším kroky ke dveřím potichu sejdu dolů za rozek . Poté uvidím odcházet Toma.  Vypadá jinak tak smutně. To není ten Tom kterému byli holky jednu.  V životě by nenechal holku aby mu "rozkazovala" vždy bylo po jeho . I když se jí nechtělo nebo nemohla nebo-.

T-co tu děláš.
Zeptá se bratr a škrábe se na zátylku . Jde vidět že je nesvůj . Měl bych být naštvanej že mi jede do snoubenky. Ani nevíte jakou jsem měl radost když jsem to zjistil . Když jsem zjistil že mi řekne své ano a budu sní spát v jedné posteli . Ráno vstávat a při nejlepším i usínat.  Její úsměv a oči to je prostě loterie . Ale podle jejich slov to není oboustranný . Nesnáší mě.  Jsem pro ní zrůda. Protože jsem zabil člověka přesně ve druhé místnosti.  To se na mě chce zlobit do nekonečná?!

B-nic. Nic já jen . Přemýšlím co si dám k jídlu mám hlad.
Řeknu s mezerami mezi slovy.
Kývne na důkaz toho že to chápe.  Stoupne si ke skříni vytáhne toustovač chleba, šunku,  sýr a zápeče to.  Dělá jich asi 6? Jo dva dá mě dva sobě a pak na talíř dá ještě dva stím odejde . Když nakouknu kam to nese jde k naší ložnici. Jen si povzdechnu. 

Tom nikdy nevařil.  Jako když jsme třeba byli někde pryč tak si spíše něco objedna. A navic pro holku. Nikdy! Podle mě na ní chtěl udělat dojem . On na tyhle práce nikdy nebyl . Ne že by měl spálit barák ba naopak.  Jemu vaření jde ale nechce.  Je prostě líný.

Položím talíř a jdu si pro džus.  Který si naliju do skleničky kde přidám i brčko . Venku je každým dnem větší a větší zima . A nanáš"společný " slavný den by mělo i sněžit.

Když dojim dám to do dřezu a vyjdu na dvůr. Potřebuju na vzduch .

Projdu si asi dvakrát zahradu . A zastavím se u jezírka.  Které je zmrzlé . A to hodně.  Pofukuje studený vítr.  Sednu si na lavičku.  Opřu se a zavřu oči..

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat