dvacet

99 2 0
                                    

Tom
Hned jakmile jsem se dozvěděl co se stalo jsme Rebby chytl za ruku a vedl do mého pokoje.

T-promin je to moje-

R-Tome dost !
Řekne a obejme mě

R-bolí to hodně.

Je pěkný že se o mě stará.  Ale snaží se utéct od tématu.

T-pročjsi u sebe měla žiletky?
Zeptám se a ona skoprní .

R-no víš jednou po mě Bill vyjel docela dost a já prostě od té doby u sebe nosím žiletky.

T-pro případ nouze.
Doplním jí a ona kývne na souhlas. Bože je mi ji tak líto . Chvilku stojíme a hledíme si do očí.  . Prostě se k ní přiblížím. A políbím ji. Je to špatný nápad.  Ne . Líbí se jí to ano . Líbí se to mě ano .
Ona začne spolupracovat.  Svoje ruce dám na její boky a ona je dá kolem mého krku . Ale vážně narozdil odemě je malá. 

Jednu ruku přesunu z jejího pasu do jejich vlasů. Které stisknutím v pěst.  Nechápu že se ještě nepokusila utéct. A možná bych byl radši kdyby tu žít nemusela . Sice ji mám u sebe ale každým dnem je možné že někdo z jiné mafie bude mít nudný den tak jsem příjdou a budou dělat pif paf pif paf. Jako chápeme . Samozřejmě že jí nedám ale může si ublížit. 

Když nám dojde vzduch tak se o pár milimetrů vzdalíme. Asi budu muset vymyslet něco abych ji zachránil.

Opět spojím naše rty . Bože její rty jsou jako hedvábí. Ale chutnají jako jahody .
Když se zase naše rty vzdalí kousnu se nervózně do rtů . Ona jednou svojí rukou vjede pod mé triko . A začne mi hladit tu ranu od pistole. Proč je tak dokonalá.  Nebo v hodně věcích. Pár  chyb se najde . Například je hrozně tvrdohlava a možná to se mi na i ní líbí. 

Bezzeslova ji obejmu . Ona se usměje a objetí mi oplatí.  Její hlava je teď na mém rameni.

T-musim tě z tadyma dnes dostat.
Dostanu že sebe a ona na mě vykuli oči? Jo vykuli oči.  Je překvapená.

R-cože

T-je to nebezpečné.  Tady pro tebe .
Řeknu a v mém hlase jde cítit strach . A v jejich krásných očí jde vidět smutek .

Polibim jí . Upřímně nechtěl jsem aby jí zabil dal jsem tam nějakou krev kterou jsem věděl že půdě pozitivní.  No prostě jsem to narafičil . Dobře.  Vy jste Teda Sherloci.

R-ja nechci pryč.  Hlavně ne od tebe .
Řekne a  mě  jakoby něco podlo u srdce. Mám mě jen ráda? Nebo mě má ráda jako já jí?

Musím to udělat.

T-promiň já to musím udělat. Bál bych se tu o tebe .

R-v kolik a kdy?
Zeptá se .

T-bylo by dobré dnes večer kolem půlnoci . Odvezl bych tě domu .

R-a co Bill

T-o toho se postarám já.
Řeknu a opět ji vlepím polibek. 

~~~(přeskočime na večer teda na dvě rano)

Rebby

Je kolem 2 ráno a mě někdo vzbudil . Spím u billa . Bohužel.  Někdo mě pohladí po tváři . A dá mi pusu na čelo .

A mě dojde že se asi musím vzbudit.
Otevřu oči a najednou stojí Tom. Vedle spí Bill. Tom mi dá batoh a vezme mě do náručí. Odnese mě do auta. Venku je zima . Hned jak vyjdeme se k Tomovi přítulim . A ten mi dá polibek do vlasů...

pain of love// Bill Kautliz//TOKIO HOTEL Kde žijí příběhy. Začni objevovat