V zajetí otce...

Můj otec psychopat...

Z té zprávy jsem byla naprosto šokovaná. Nevěděla jsem, co říct. John se na mě podíval, šel ke mně a objal mě. Potom, co jsme tam takhle stáli asi 5min. Prolomil muž ticho a řekl: ,,Bude potřeba abyste nebydlela tady, otec by Vás snadno našel." ,,To není problém, může bydlet u mě" nabídl John. Čímž mě naprosto dostal. Nevěděla jsem, co říct a věděla jsem, že na mě koukají. Nadechla jsem se a řekla: ,,Dobře, jdu si sbalit pár věcí" řekla jsem a odešla do pokoje. Zachvíli za mnou přišel John. ,,Už odešel" řekl mi. Přišel ke mně a zezadu mě objal. Otočila jsem se k němu a políbila ho. ,,Díky" usmála jsem se. ,,Za co prosím tě" vzal mi tašku a odjeli jsme autem k němu domů. Byla jsem strašně zvědavá, jak to bude vypadat u něho doma. K mému překvapení měl strašně pěkné auto, černého mercedesa. ,, Nemáme nikomu říkat, že bydlíš u mě." řekl najednou. ,,Dobře". Byla jsem na nervy, honí mě můj otec, který mě chce zabít a na druhou stranu budu bydlet u Johna. A aby toho nebylo málo, nesměla jsem o tom říct Rach. John si asi všiml toho, že nejsem v pořádku, chytil mě za ruku a řekl: ,,Vždy tu budu pro tebe, ať se děje cokoliv." Neměla jsem ani sílu mu odpovědět. Místo toho jsem se rozbrečela, protože jsem si vzpoměla na mámu. Nebýt Johna neměla bych ani proč žít. ,,Miluju tě" řekla jsem jen. V tom John zastavil a mě došlo, že jsme dojeli na místo.