1.

28 1 12
                                    

,,Mohl by ses kurva ztišit, když už tu musíš fňukat?" procedil Louis mezi zuby a Harrymu ukázal svůj nepříjemný chladný pohled. S Harrym se zrovna dívali na Titanic, samozřejmě tu o výběru rozhodoval Harry...
S Louisem se povalovali na posteli v jeho pokoj. Harry byl natisknutý na Louisovi a Louis jen tak ležel s tím, že se někdy ošil, když se Harry k němu tiskl nějak víc. Samozřejmě, že Harryho nijak neobjímal ani nic podobného.
Harry byl zabalený v tmavě modré dece, mezitím co Louis ležel jen v tričku a teplácích vedle něj bez známek husí kůže a to i přes to, že byla kosa jak na Sibiři. Přeci jen ty podzimní noci nejsou úplně teplé. (😏)

,,Promiň." zesmutnil Harry a od Louise se trochu odtáhl, i když věděl, že se Louis za to naštve. Harryho mrzelo Louisovo chování, vždycky, ale měl ho tak moc rád, že se od něj nedokázal odloučit. Byl pro něj něco jako magnet.

,,Tak a dost. Tohle, Harolde, dělaj maximálně tak malý děcka. Vždycky se urazíš potom, co řeknu, že se mi něco nelíbí. Tohle nedělaj sedmnáctiletý kluci, ale děti v pěti letech." vplivl na něj a přitáhl si ho zpátky k němu.

,,Chci, abys ležel tady, tady u mě. Ne moc blízko, ale tady. Ještě jednou se odtáhneš a jdu pryč."

,,Ne, nechoď." objal ho silně Harry a obličej lehounce připlácl k Louisově tváři. Nohou objal jeho pas a rukou držel trup.

,,Harry, nelep se tolik, buď tak hodný." odstrkl ho.

,,Já-... promiň." opět se smutný trochu odtáhl.

,,Lou?"

,,Ano, Harry?" vydechl Louis s trochou otráveného tónu.

,,Máš mě rád?"

,,Ježiš, co je to za otázku proboha? Mám tě... rád" zasekl se Louis, když pomyslel na svou lásku, kterou k Harrymu choval.

,,A proč mi nedovolíš se k tobě tulit víc? Já to mám rád, obzvlášť při smutných filmech." zašklebil se.

Bože ty ani nevíš, co by se stalo, kdybych tě nechal se ke mně přitulit.

Pomyslel si Louis. Pokud by se k němu Harry přitiskl ještě víc, Louis by neváhal a Harrymu by začal prokazovat lásku v podobě polibků a možná i něčeho jiného. Zakazoval si všechno, všechen cit, všechen dotyk krom objetí a tohohle nesmyslnému polehávání. Moc chtěl, aby se k němu natiskl tak moc, aby neměl šanci utéct, ale copak mohl? Neuměl se mile chovat skoro k nikomu, jen kvůli Harrymu to chtěl začít trochu pozměnit, ale co když by to zkazilo jeho plány? Ne, Harry se to nesmí dozvědět. Může se k němu chovat líp, ale žádné věští doteky, nic, Louis by pravděpodobně ztratil kontrolu a Harryho by si hned vzal a udělal svým a právě ti nešlo. Vždyť to nejde, citlivka a kus ledu? Prosím vás...

,,Co ti na tom tak záleží? Tulit se, pff." odfrkl si.

,,Prostě mám to rád a chtěl bych, protože jsme nejlepší přátelé, známe se dlouho a i tak mi přijde, že ke mně nemáš dostatečně silné pou-"

,,Sám víš jaký jsem, zlatíčko, tak tady nedělej drama. Harry, já nikdy nebudu jiný, vždycky se budu chovat takhle. Chovám se tak celé naše přátelství, proč to řešíš až teď?" vyhrkl a raději svůj pohled směřoval na lustr, který aspoň částečně zaháněl myšlenky na polibky, které by Louis chtěl v objetí dostat.

,,Dřív jsi byl přeci jen jiný, horší, a já si tě teď chci vylepšit."

,,Máš mě vylepšeného, sám jsi to teď řekl."

,,Ale já chci ještě víc."

,,Tyvole...,mazliku, to fakt ne. Řekl jsem, že se nikdy nezměním a teď drž pusu a sleduj ten tvůj bláznivej film, na kterej tady z donucení čumim." Harry se nad tím jen pobaveně zasmál a jak Louis řekl, věnoval pozornost filmu, zato Louis nemohl. Stále přemýšlel nad tím jak by si ho chtěl přivinout, hladit a pusinkovat na spánky, na tváře, ale zákaz stále platil. Bylo to divné, Louis opravdu byl vždy tak nepříjemný, tak chladný, ale potom co Harry přišel před deseti lety do jeho života, vše se rázem změnilo i když přes jeho dokonalé maskování se to odhalit nedalo. Cítil pocity, které nikdy nepoznal a věděl, že Harry je pro něj převelikou spásou. Jediný, koho kdy miloval, je jeho maminka. Vždy se s ní chová hezky, kdykoliv. Pokud je přítomna, Louis je jako vyměněný. Maminka je jeho nejoblíbenější bytost na Zemi a má neuvěřitelnou radost jen co jí vidí a Harry je ta další nejoblíbenější bytost...

Louis se přemohl a Harryho chytl kolem ramen. Ještě před svým činem se musel několikrát potiše vydýchávat a i přes jeho snahy, aby Harry neslyšel kolik ho to stojí úsilí, se nad tím Harry jen usmál. Věděl, že se Louis přemahá zuby nehty a přišlo mu to vtipné vzhledem k jeho chování. Louis to konečně udělal. Chytl Harryho něžně za rameno a sem tam ho jemně pohladil. Harry nad tímhle začal vrnět jako kotě a pomalu začal u hlazení usínat. Film se už konečně vypl, protože nastala část s titulky a tak se vypla už celá televize. Harry začal usínat.

,,Harry, nespi sakra. Ležíš na mně."

,,No a co?" zamumlal Harry ze spaní.

,,Uhni."

,,Jsi přísernej." řekl upřímně a radši se k Louisovi otočil. Tak a teď je ten moment...

Louis úplně nechtěl, aby se Harry oddělil od jeho těle, ale zase ho přepadlo varování. Teď se ale opět odhodlal, furt chtěl být tak nepříjemný, ano furt, ale chtěl zase cítí to teplo Harryho těla, tu jemnou kůži, kterou tak zbožňoval. Znovu se vydýchal a klepající se rukou Harrymu sáhl na rameno.

,,Dobrou noc, Harolde." zamrmlal zase nepříjemně a zavřel oči.

,,Dobrou noc."

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Mar 29 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

•Chci•Kde žijí příběhy. Začni objevovat