Henryho poslední klient

Kapitola 5.

Nakonec se oba přesunuli do Henryho postele, což Alexe rozhodilo víc, než by mělo. Seděli spolu pod peřinou a jen si povídali. Alex Henrymu říkal o škole, pověděl mu trochu o Noře a jeho sestře June a další věci z jeho života. Henry mu to oplatil tím, že se mu svěřil co má za klienty, což Alexe upřímně překvapilo, jaká padala známá londýnská jména.

,,Jsou ještě horší než si myslíš," zasmál se Henry a začal se divit, když se tmavovlásek nesmál s ním. Ten na něj chvíli hleděl, a poté se nervózně usmál. Nechtěl už dnes Henryho zatěžovat nějakým ustaraným poučováním, ale tyhle jeho poznámky se mu nelíbily.

Když se večer přehoupnul na pozdní noc, Alexovi už se pomalu klížily oči. Henry už tiše oddechoval vedle něj, a tak se na něj chvíli díval. Vážně si zaslouží lepší život. Jenže Alexe sotva zná, takže proč by jej měl poslouchat? Nechce aby ho Henry zase rychle odstřihnul. A tak se k blonďákovi pomalu přisunul blíž a obtočil kolem něj ochranářsky paži. Po chvíli také usnul.

Ráno je vzbudil Henryho telefonát. Ten se ke svému mobilu obrátil a když uviděl jméno volajícího, zatvářil se otráveně a okamžitě to položil. Alex se posadil a s otázkou v očích na něj hleděl.

,,Jeden debil," povzdechl si Henry a pomalu se zvedl z postele a zamířil do koupelny. Alex chvíli se zájmem hleděl na jeho mobil, ale poté se  také zvedl a šel do kuchyně postavit vodu na čaj. Henry byl ihned za ním a už mu konvici bral z ruky.

,,Ani nápad, sednout na gauč, včera si toho udělal dost," napomenul jej a Alex se smíchem obrátil oči v sloup a tentokrát jej i zdráhavě poslechl. Posadil se na pohovku a z ní blonďáka zvědavě sledoval. 

Henry místo vody nalil do konvice mléko a připravil sypané kakao. Alex se tomu jen pousmál a místo toho se začal znova rozhlížet po bytě. Bígl David Henryho vytrvale pozoroval a když si toho daný všiml, ihned mu nasypal trochu granulí k jídlu. Poté hodil na pánev vajíčka a zapnul sporák.

Henryho byt nebyl ani velký, ani příliš malý. Gauč měl světle modrý a neuvěřitelně pohodlný, středně velkou televizi, před kterou stály tři velké krabice polomáčených čokoládových koláčků s malinovou náplní. Alex se raději neptal, ale přišlo mu to vtipné. Pod konferenčním stolkem před televizí byl hebký koberec s květovaným potiskem.

Celý obývák byl navíc polepený plakáty z filmů a navíc nějaké citáty z novel Jane Austenové, které si Alex pamatoval jen díky povinné četbě na střední škole. Henry náhle přerušil jeho rozjímání.

,,Tak si pojď pro snídani."

Když se na něj tmavovlásek otočil, Henry se na něj usmíval tím svým roztomilým milým způsobem. Alex by v tu chvíli raději k snídani snědl jeho. 

Najedli se, vypili si kakao a chvíli si povídali. Alex chtěl ten den nejít do školy a zůstat s Henrym, protože o něj měl pořád velkou starost, ale blonďák jej razantně odmítl. Alex se tedy musel trochu neochotně před desátou zvednout, rozloučit se s Davidem a pomalu odejít.

Na prahu mu Henry dal pusu na tvář, což ho málem položilo hned před bytem a Henry také vypadal trochu ztrapněně.

,,Promiň, to byla blbost," řekl hned poté, ale Alex jen zavrtěl hlavou, v rychlosti ho pohladil po tváři a raději se dal na úprk dolů po schodech.

Celé dvě přednášky ten den nemohl přestat na Henryho myslet, a tak jeho přítomnost přece jen byla celkem k ničemu. Jediné, co z toho dostal byly posměšky Nory a následně i jeho sestry, když jí o tom říkala. Ty dvě se pak spolu někam zašily a Alexovi bylo hned jasné, že se z něho od této chvíle nejspíš stává páté kolo u vozu.

***
Jakmile Alex odešel, musel Henry přijmout rovnou dva zákazníky, což znamenalo dva různé hotely a čtyři důkladné sprchy. Mezitím mu stihl znova a znova volat ten magor Elijah Walker.

Celý zbytek odpoledne mu pak bylo nanic. Až moc se na Alexe upínal a to nebylo správné, jelikož není nic, co by mu mohla troska jako on nabídnout.

Číslo Elijaha si dal na černou listinu, doufajíce, že se ho přeci jen tímhle způsobem zbaví. Když pak večer konečně dorazil domů, ihned vzal Davida na procházku aby se i on sám na chvíli prošel nočním Londýnem.

Neměl ten večer vůbec dobrý pocit, připadalo mu, že ho stále někdo sleduje, ale nakonec naštěstí dorazil domů bez úhony. Bohužel i přes jeho jmennou a bydlištní anonymitu, stále pro něj nebylo noční velkoměsto příliš bezpečné.

Ještě Davida nakrmil a poté zasedl k počítači a po hodně dlouhé době se mu podařilo znovu něco napsat. Nakonec byl se sebou i celkem spokojený a usínal s příjemným pocitem.