Who are you? I'm your found woman.

Kniha

Zrzka chodila po kuchyni a podávala Jessy suroviny na vánoční cukroví, které chtěla dělat.

,,Stejně tomu nerozumím, není to Severusem, Harry je marný na lektvary, jak by mohl najednou být premiant třídy. Vždyť jsem ho taky párkrát měla a on neměl tušení co má dělat, i Jessy toho o lektvarech ví víc než on," ta se zatvářila nanejvýš dotčeně.

Susan kolem ní jen prošla a dala jí pusu do vlasů. ,,Promiň, jsi šikulka," zamumlala.

,,No možná tady jedna možnost je," uvažoval Charlie. ,,pamatuješ si tu knihu, kterou si četla když nás padli v tom pátém ročníku?" Nechápavě se otočila. ,,Není možné, že by našel tu Severusovu učebnici?"

Susan vypadla vidlička z ruky. ,,Do prd-čic, to není dobrý," vjela si prsty do vlasů. ,,ty kouzla tam. Já sem tak blbá, Severus se to nesmí dozvědět," zoufale chodila po kuchyni. ,,musím tu knihu dostat zpět."

,,Suzzy, byl to jen návrh, nevím jestli ji skutečně má," snažil se ji uklidnit. ,,Je to jediné možné vysvětlení," ,,Pojď sem," pobídnul ji a s trochou námahy se postavil, aby si mohl sednout na stůl. Zoufale k němu došla. ,,Je jediné, protože jsme nad tím víc nepřemýšleli," vzal ji za rameno a druhou rukou ji zvednul bradu, aby se na něj podívala. ,,zjistíme co se děje. Zkusím napsat Ginny, aby mi řekla, co má Harry za učebnici," ,,Ty kletby-" ,,Vím, že je nebezpečná," utnul ji. ,,viděl jsem ji,"

,,To není jediné, že ne?" Susan si zkousla ret. ,,Jessy mohla by jsi jít prosím nahoru za Jenn?" poprosila holčičku která je sledovala.

S očekáváním se na ni díval. ,,Jsem těhotná," přiznala tiše a zpříma se mu dívala do očí ve kterých se zračil neuvěřitelný šok. ,, Jak? Kdy? Vždyť-" zakoktal se, ani nevěděl na co se zeptat dřív. ,,Lektvar mi došel ještě předtím než se nám to tady celé změnilo, takže jsem to neřešila a teď prostě jsem ho ještě neměla a doufala jsem, že se nic nestane, vím, že jsem blbá, ale prostě jsem doufala, říkala jsem si, že by to byla hodně velká náhoda," zase si vjela rukama do vlasů. ,,Nemuseli-" ,,Jo já vím," skočila mu do toho. ,,Jenže už to bylo dlouho a já prostě-" ,,Kolik?" ztěžka polkl, zahanbeně sklopila zrak. ,,Šest týdnů, hrozně se bojí," ,,Proč si mi to neřekla?" ,,Nevěděla jsem jak, nevím jestli to vyjde a přitom jsem si jistá jak to dopadne, blíží se válka a ty jsi na tom jak jsi. A kdyby náhodou, jak bychom to zvládli, vždyť i teď je to náročné a to jsou holky dost samostatné, jak by to vypadalo, kdyby tady bylo malé dítě? Bála jsem se tvé reakce. Promiň," z oka jí vytekla slza, kterou ji setřel, nevěděl co říct, nevěřil, že by to vůbec bylo možné, proto se jí na to ani neptal.

,,Nezlobím se na tebe," hlesl a přitáhnul si ji do náruče. ,,ani bych nemohl," mluvil jí do vlasů, cítil jak se otřásá vzlyky.

Už před pár dny si všimnul, že je hrozně roztržitá, emotivní a dost náladová, ale připisoval to všeobecnému stresu.

,,Ještě jsem nebyla za Nadiou, jen jsem si sama udělala kouzlo. Nevím-,"

Nemusela to doříct věděl co myslela, nevěděla jestli náhodou nejsou dva.

Když se zase dala dohromady, zavolala si zpět Jess, aby mohla začít dělat těsto.

S ní přiběhla i Jennifer, která před Charlieho položila hru a významně se dívala. ,,Tak to nachystej," zasmál se a zrzka na nic nečekala a rozdělala to.

,,Víš co? Pokud tě to uklidní, napíšu ji hned jo?" nemohl se na její stav dívat, když nervózně chodila po kuchyni.

,,Jsou prázdniny, bude doma,"
odpověděla a zase omylem vyrazila Jessice z ruky vařečku.