,,Zayn Malik aby se okamžitě dostavil do ředitelny, opakuji Zayn Malik do ředitelny'' ozvalo se z rozhlasu, ohledla jsem se za nesouhlasným zamručením ktere vydával Malik a sbalil si sve věci a s přímím pohledem a zamračeným výrazem se na mě díval a odešel. Nevěděla jsem jestly se bát nebo být v klidu. Doufám v tu druhou možnost, když odešel tak jsme s ezačaly plně věnovat hodině, neuvěřitelně pomalu ubýhaly minuty a sekundy do konce vyučovaní a mě bylo víc a víc teplo. Zvonek řinčící na cele prostory školního pozemku oznamoval že je čas odejít, tak jsem si tedy pomalu balila věci, ale při posledni mě zastavila ruka snědé kůže a hlavně ledové a potetované. Vzhlídla jsem nahoru a podívala se do tmavě hnědých očí, ktere lemovalo někohik hustýt tmavých a dlouhých řas. ,,Na co tak vejráš?!'' zesílil svůj stisk a já nevěděla jestli odporovat nebo jen neččině přihlížet k této situaci ,,Na nic'' odpověděla jsem a sledovala jeho oči ,,Tak na nic?'' uchechtl se ,,Když na nic tak proč jsi na mě tak vejrala když jsem tě chytil za ruku?'' snažil se nedát znát své pobavení zato já slonila hlavu a byla rudá až na zadku protože jsem se cítila strašně trapně a nedokázala jsem mu odpovědět ,,Pane Maliku v tuto dobu bych vás tu neočekával'' pronesl pan Robinson a upravil si své brýle ,,Nebudete mi věřit, ale taky bych byl raději jinde, ale povinosti volají'' ušklíbnul se ,,Povinosti? Jaké? obtěžovat nevynné slečny?'' usmál se ,,Narozdíl odvás si zaš....'' ani to nedořekl a přerušil je můj vyzvánějicí mobil ve stylu Afrojacka Ten feel tall a volali mi ze školky tak jsem se vymanila ze sevření svoji ruku a vzala to ,,Prosím?'' řekla jsem milým hlasem ,,U telefonu Abigail Rough?'' řekla přijemným hlasem paní ,,Ano, děje se něco? stalo se něco Sam?'' měla jsem vážně strach měla jsem tam už dávno být, ale nebýt zasraného Malika neujel by mi autobus a byla tam ,,Ne , ne Sam je v pořádku jen plakala že tu nejste že jste na ni zapomněla. Tak jsem se chtěla ujistit že je vše jak má být'' ulevilo se mi, ale Sam mi bylo líto to mu nedaruju ,,Ano, vše je jak má být do hodiny tam budu zdržela jsem se ve škole, musím počkat na autobus děkuju'' usmívala jsem se ,,Dobře viřídím naschle'' ,,naschle'' a ukončila jsem hovor a zbalila si hovor ,,Omlouvám se pane profesore, ale musím jít'' pousmála jsem se a dala si tašku přez rameno ,,V pořádku''usmál se a mile kývnul ,,Odvezu tě'' promluvil Malik ,,Udělal jsi víc než myslíš'' zamrmlala jsem ,,Nemusíš počkám'' pousmála jsem se ,,slyšel jsem to a odvezu tě spěcháš'' stál si za svým ,,Ne díky počkám'' a s tím jsem odešla.
Tak co říkáte já vím je to s chybama, ale jsem nemocná a navíc po tetovaní tak ta ruka je trochu mimo a nabýrá síly :D takže za koment a vote budu jen a jen ráda.
Cara
