Who are you? I'm your found woman.

Rezervace

Hermiona uslyšela ránu, která ji vytrhla ze čtení nějaké knížky. Už pár měsíců veškerý volný čas trávila v komnatě nejvyšší potřeby. Nechtěla být v Nebelvíru, vyhýbala se Ronovi i Harrymu.

Od té doby si všichni profesoři všimli jedné velké změny, nikdo nevěděl co se stalo, ale všichni věděli, že ani jeden nemá eseje a když jo, tak žalostné a i jejich prospěch jako takový se rapidně zhoršil.

Zvedla se z pohodlného křesla a šla k původu rány, nebylo těžké původ najít. Bylo jí jasné, že to byl její společník.

,,Zase nic?" došla k němu. Seděl na zemi a zoufale se díval před sebe, položila mu dlaně na ramena a čupla si.

,,Nevím co mám dělat " přiznal neochotně. ,,Kolik máš času?" ,,Do konce roku,"

Dívka se smutně pousmála, měl už jen měsíc.

,,Jak moc bych litovala kdybych ti zkusila pomoct?" ,,Hodně. Nechceš to udělat, věř, že budeš hodně naštvaná, až zjistíš co musím udělat," nemohl vidět její přikývnutí.

,,Jen si pamatuj, že jsem to nechtěl," zezadu mu motala ruce kolem krku a dala mu hlavu na rameno, položil své dlaně na její.

,,Chystá útok. Nevím kdy, ale myslím, že brzo po tom co udělám svůj ukol, nebude to bez následků," ,,A ty budeš na jejich straně,"  ,,Asi jo. Zkusím najít nějakou možnost abych se tomu vyhnul," ,,Asi ti věřím,"

,,To jsem nečekal," ,,Ani já, nikdy by mě nenapadlo, že tady bude sedět se spratkem co mě jen urážel kvůli původu," připustila a prohrábla mu blonďaté vlasy. ,,Jako kdyby ty si na mně byla kdo ví jak hodná," ,,No, bouchla jsem tě tenkrát pěkně," pochlubila se, jen zavrčel na odpověď.

Neměl rád když mu tu porážku někdo připomínal a Caleb to dělal moc rád, ostatně i Blaise to dělal.

,,Harry zjistil, že sem chodíš a má v plánu se sem dostat," řekla mu opatrně. ,,Cože? To nemyslíš vážně!?" prudce se otočil. ,,Nechává tě sledovat, je i pro mě dost těžké se sem dostat,"

Susan byla v nemocnici a neměla čas vůbec na nic, měli tam hrozný fofr.

Přišla před dvěmi hodinami a neměla čas si ani vypít své milované kafe a to se začalo podepisovat na její přívětivosti.

Byla s ní na ambulanci její favoritka Tania, sestřička která se jí pokoušela sbalit manžela, naštěstí už pochopila, že se zrzkou nechce dostat do křížku, takže dělala vše co jí řekla.

,,Můžu na chvilku?" objevila se tam Nadia. ,,Děsíš mě už teď," přivítala ji Susan a kývla, aby vešla. ,,Maison říkal, že ty si ošetřovala slečnu Mydernovou," ,,Je to možné," vůbec netušila koho ten den měla. ,,Ano, ta tady byla, mela vážně poranění hrudník a poslala jste ji na ženské s podezřením na těhotenství," vložila se do toho sestřička, která doplňovala lektvary. ,,Tak tady asi byla," ,,Je skutečně těhotná a hrozně vyděšená," ,,Co to má společného se mnou? To ji můj deficit kofeinu tak vyděsil? Fajn půjdu se jí pak omluvit," ,,O tom nemluvím," protočila oči nad zrzkou. ,,chce jít na potrat,"

Susan si založila ruce, teď to pro ni bylo obzvlášť citlivé téma, už to bylo několik týdnů a pořád si své rozhodnutí vyčítala a bolelo jí.

,,Co já s tím?" zeptala se ostře. ,,Chtěla bych tě poprosit jestli by jsi ji k tomu něco řekla," ,,To je tvůj obor, ne můj, ty s ní máš mluvit," nechtěla o tom s nikým mluvit.

,,Byl to jen nápad, rozešla se s přítelem a po jeho odchodu zjistila, že je těhotná,"

Znala Susanin příběh a přišlo jí to podobné, nechtěla u ní otevírat staré rány, ale přišlo jí jako dobrý nápad, aby si s ní Susan promluvila, byly na tom podobně.