Kapitola 1 - Příběh

19 5 0
                                    

Borůvka podřimoval na velkém plácatém balvanu. Všude kolem něj se nacházel sníh. Už zase byla zima.
,,Alfo.'' zavolal na něj jeden pes.
,,Co se děje Sněženko?" zvedl jedno ucho Borůvka a otevřel oči.
,,Právě jsme se vrátili z lovu.''  oznámila Sněženka.
,,Skvělé.'' zaradoval se Borůvka a trochu zavrtěl ocasem. Pak se zeptal: ,,Co jste ulovili?"
,,Několik zajíců a pár hrabošů.'' chlubila se šťastně Sněženka. Dnešní úlovek se jim prostě vydařil.
,,Jste dobří.'' pochválil je alfa smečky. Pohlédl na slunce a pak dodal: ,,Za chvíli by se měla z lovu vrátit druhá skupina lovců, kteří jistě budou mít taky nějaký úlovek. Tuhle zimu tedy rozhodně hlady netrpíme.'' Po těchto slovech se Borůvka trochu zasnil. Ve vzpomínkách se vrátil do dob, kdy byl sotva odrostlé vlče, které vyhnali ze smečky, a nechaly napospas kruté zimě. Tenkrát často v zimě neměl, co jíst a hladověl.  Zatřepal hlavou a zvedl se. Opatrně protáhl své ztuhlé končetiny a vydal se směrem ke své družce, která stála na druhé straně mýtiny.
Krystal si ho skoro okamžitě všimla a pozorovala, jak jde směrem k ní.
,,Už tě nebaví odpočívat?" zeptala se provokativně Krystal
,,Je to docela nuda.'' souhlasil Borůvka ,,Dříve jsem byl zvyklý na mnohem pestřejší život.''
,,Tím myslíš neustálé putování?" naklonil hlavu Krystal. V tu chvíli k ní přiběhlo jedno vlče a pověsilo se jí za ocas. ,,Nech toho Silvere.'' napomenula vlče matka s láskou v očích a jemně ho setřásla.
Silverova pozornost se teď přesunula na Borůvku, který stál vedle Krystal. Zvesela zavolal na své sourozence ,,Přišel táta.''
Zbylých pět vlčat se teď rozzběhlo k Borůvkovi. Radostně kolem něho skotačili.
,,Budeš si s námi hrát?" zeptala se Luna a hleděla na svého otce nevinnýma vlčima očima.
,,Za chvíli.'' odpověděl Borůvka a převalil Lunu na záda, který hned radostně vypískla ,,Teď musím s maminkou něco dořešit.''
,,Tak tedy dobře.'' souhlasila jiné vlče jménem Rychlá a doběhla si dál hrát se svými sourozenci.
,,Máš pravdu, že je pro mě docela nezvyk žít na jednom místě, ale je zbytečné někam putovat, když tu je všeho dostatek.'' odpověděl Borůvka na předchozí otázku své družky.
,,Já jsem ráda že naše vlčata nemusí zažívat to, co jsme si prožili my.'' poznamenala beta a dál s láskou pozorovala svých šest potomků, kteří společně dováděli.
,,Nebylo to lehké, ale společně jsme to nakonec dali.'' vzpomínal na minulost Borůvka.
,,Někdy bychom si mohli spolu vyrazit na lov.'' navrhla Krystal.
,,To je dobrý nápad.'' souhlasil Borůvka ,,Bude to jako za starých časů.''
Právě k nim běželo všech šest vlčat a skočilo na Borůvku, který se nechal povalit do sněhu.
,,Vyhrály jsme, tati.'' radoval se Odvážný.
Takhle si společně hráli dokud se nesetmělo, což znamenalo čas na večeři.
Borůvka spokojeně pozoroval, že se všichni najedli do syta. Tak to má být, pomyslel si.
Po jídle si vlčata posedala a polehala kolem něho a Krystal.
,,Tati vyprávěj nám nějaký příběh." prosila Luna.
,,Tak dobře. Jeden příběh vám povyprávím.'' souhlasil Borůvka.
,,A o čem bude?" zajímalo Silvera.
,,O tom co jsem prožil já a vaše maminka ještě než jste se narodili.'' prozradil Borůvka a otočil se ke své družce, ale ta již spala s hlavou opřenou o jeho bok. Borůvka se tedy pustil do vyprávění.

Patřící - Adventní kalendář 2023Kde žijí příběhy. Začni objevovat