Přinesl jsem ti květiny, říkám něžně,
usmívá se má žena, sedí vedle mě.
Děkuji ti, odpovídá,
tón hlasu mi napovídá.
Vědom si jí – svého štěstí,
ulehám vedle ní bez lstí.
Jsem tu s tebou, mám tě rád,
ovšem život nabral rychlý spád.
Ta noc je poslední vzpomínka má.
Najednou život smysl nemá.
Stále popírám realitu,
ptám se – Jsi tu?
Přinesl jsem ti květiny, říkám něžně,
ovšem jen tichý hrob, vzhlíží ke mně.
ČTEŠ
Černá
PoetryBásnická sbírka plná veršů a rýmů, ze kterých se vám zatají dech. Každá báseň má svůj vlastní příběh, ale všechny spojuje jedna barva... Myslím, že uhodnete, která to je! Barva smutku, temnoty, ale i krásy. Černá. NEDOKONČENO! Básně přidávám postu...
