Aki se jen koutkem usmál. ,,Aki Aki.. směj se dlouho protože to bude naposledy." Odsekl Kirishima a přišel k němu. ,, Kirishimo copak to nevidíš!? Nevidíš že tě pořád miluju!" ,,nevěřím ti ani slovo!" Akimu ukápla slza. ,, nedělej že brečíš" ,,K-Kiri a-ale já to my-myslím vážně! Pořád t-e milu-ju!" Řekl mezi zvlyky Aki. ,,proč? Proč Denki!?"
,,hledal jsem tě úplně všude.. a když už tě konečně najdu zjistím že mi tě přebralo nějaké děcko!?" ,,to děcko m jméno Aki! A miluju ho! Obětoval bych se za něj! Zemřel bych kdybych věděl že ho tím ochráním!" Aki se slzami nastavil krk. ,,tak fajn.. nebudu ti stát v cestě.." Kirishima si k němu klekl. ,,nezabiju tě.. ale chci dohodu!" Aki se na něj podíval ,,chci aby jsi Denkimu už nikdy neublížil." ,,pokusím.. ale slíbit ti to nemůžu.. opravdu ho miluješ?" Kiri vstal a šel mu rozvázat ruce. ,,víc než jsem si myslel Aki" usmál se. Aki hned co byl volný pevně oba kluky objal. ,,děkuju" oba kluci jemně přikývli. ,, napíšu klukům." Oznámil Kirishima.Kiri:co děláte?
Denki:čekám až napíšeš?
Kiri:no tak ses dočkal. Vyskytl se menší problém..
Denki:Hmm a jaký pak? Jen mi neříkej že vám utekl..
Kiri:ne to vůbec.. právě naopak nezabil jsem ho.
Denki:huh? Proč ne!?
Kiri:i když je to zmrd.. prostě nedokážu to!
Denki:tak ať to udělá Baku!
Kiri:ten to nemá vůbec v plánu..
Denki:tak já přijedu a zabiju ho.
Kiri:Denki přestaň.. dali jsme dohodu nechá tě být.
Denki:za výměnu?
Kiri: ničeho.. nechce nic.
Denki:vždycky každý něco chce.
Kiri:řekl jsem mu že tě miluju. A on to pochopil dokonce i brečel!
Denki:a co já s tím?
Kiri:když upír brečí je to jen když něco myslí vážně..
Denki:vážně? A copak ti hezkého řekl že se pan stěna rozplakal?
Kiri:že mě miluje?
Denki:to mi říkáš nebo se mě ptáš!?
Kiri:to je jedno... Hele promluvíme si o tom až přijedeš dobře?
*Zobrazeno*
Denki odhodil mobil. ,,co se stalo!? Nevyšlo to?" Začal se vyptávat Izuku.
,,jo nevyšlo pan fňukna začal brečet a mlet sračky že ho miluje atd. A prý když upír brečí.. tak to myslí vážně nebo co." Odpověděl mu Denki a dal si nohy na sedačku. ,,ehmm pojďme k němu a dozvíme se více.." Denki se podíval na hodiny. ,,musím na trénink vem si moje auto já se tam nějak dostanu." ,,Denki a to ten trénink nemůžeš jeden den vynechat?" Denki zavrtěl hlavou. ,,nemůžu! Víš jak by máma zuřila? Neboj se já to zvládnu ty už jeď napíšu Todorokimu ať mě tam vezme stejně máme stejnou cestu." Usmál se a vstal. ,,dobře ale víš co napiš až budeš končit vyzvednu tě." Denki kývl a šel na horu. Vzal si tašku.Denki:bylo by možné aby jsi mě vyzvednul?
Todoroki:že se ptáš hned tam budu❤️
Denki se usmál a šel dolů. Obul si boty a vyšel ven. Todoroki přijel do pěti minut. ,,kde máš auto?" ,,půjčil si ho Izuku" ,,on umí řídit!?" Zeptal se Todoroki a Denki pokrčil rameny. ,,myslím si že jo jen neudělal zkoušky nebo co" Denki se připoutal.
Na tréninku:
,,Denki! Kurva co je to s tebou! Vždycky jsi byl dobrý tak co se děje!!"
Denki se nádechl. ,,JA NEVÍM!" trenér si vzal Denkiho stranou. ,,Denki co se děje?" ,,jsem jen nervózní.." ,,to je normální.. ale tohle jsou jen tréninky Denki. Tak jim ukaž-" ukázal na Denkiho tým. ,,ukaž jim že mají dobrého vůdce! Pokud máš vztek využij ho k tomu aby jsi dal gól!" Denki se usmál a vstal. Když se uklidnil začal zase hrát jako dřív.
ČTEŠ
ve stínu slunce / BkDk-KiriDenki
FantasyJdu kolem temné uličky a mám takový divný pocit.. mám strach? Ale s čeho přeci se mi nic stát nemůže.. vždy jsem se otáčel jestli za mnou nikdo nejde ale nic.. když jsem vrátil svůj zrak do předu stal tam opřený kluk...