Maybe there's something beautiful under the Mask

Nepoznané místo

Ulice New Yorku. Jak on je nenávidí. Na každém kroku je tu nějaký zloděj nebo vrah co tě okrade aniž by sis toho všimnul. Hnusili se mu. Jeho černé kalhoty, černá mikina a šedý dlouhý kabát, který nosil v jednom kuse ho před nimi dokonale ochraňoval to ano. Ale přesto se musel dívat jak okrádají jiné. Né že by mu bylo kohokoliv líto. Nenávidí všechny. Vlastně nenávidí úplně všechno. Každičký zpropadený den jeho života se jevil jako nekončící utrpení. Každý den byl stejný. Ráno vstát, večer jít spát. Nic víc. Každý jeden den. Ale tenhle se jevil jako jiný. Tentokrát byl ještě po setmění venku. Ani neví proč. Najednou se prudce zastavil. Předním proběhla černá kočka. Začal pozorovat kam ta číča míří. Normálně by to neudělal. Otočil se jejím směrem. Ona seděla na silnici a upřeně mu zírala do jeho tak dlouho nespatřených očí. Dívala se na ostré hrany a tvary jeho znepokojivé masky. Nesundává jí. Nikdy. Je moc vystrašený z toho co se skrývá pod ní. Byly si tak blízcí ale zároveň vzdálení.
Vlastě tomu není ani divu. Kočka a vlk nejsou tak odlišní. Vykročil. Byly mu jedno náklaďáky co se po téhle silnici většinou prohánějí. A ona šla dál. A on jí pořád sledoval. Po chvíly se zastavila u malého baru který stál v takové malé uličce. Vešel dovnitř. Téměř nikdo tam nebyl. Ale aspoň jednou se snažil uvěřit bytosti, co by mu mohla pomoct. Posadil se ke stolu co byl nejdál od páru které seděl u stolu, který byl úplně nejblíž vchodu. Díval se jak se na sebe zamilovaně dívají a jak se spolu smějí. Nevěděl co si o tom myslet byl nějak, prázdný. Nikdy tohle ještě nezažil. "Haló pane, vyrušila ho od přemýšlení servírka, co to bude ?" Jeho uši se okamžitě nastražili. Stáli na jeho masce jako dva kužely, zapomenuté silniční službou na parkovišti. Rychle popadl seznam nápojů a ukázal na půl litru čisté vody. "Něco dalšího ?, zeptala se ho. Zakroutil hlavou. Dobrá tedy". Cítil se zvláštně. Cítil něco co ještě nikdy předtím necítil. Za pár minut se znovu objevila servírka a donesla mu vodu."Tady to je, řekla." Udělal rukou gesto a kývl hlavou. Poté co zase odešla vypil sklenici vody, co mu bodla jako nikdy. Zvedl se, nasadil si kabát a položil na půl dolar padesát. Potom se otočil a odešel z baru. "To byl divnej chlap" řekla si. Ale nijak se tím potom už nezabívala.