Zklamání

20 2 1
                                    

Byl pozdní večer první Máj,

pozdní Máj byl lásky čas...

A já Arrtet Gholmennová jsem přemýšlela, přemýšlela o něm!O mém vysněném Jackobovi!

O třídním krasavci Jackobovi...

,,Arrtet!Arrty!" budila mne moje máma.

,,Už jdu!" zavolala jsem na ni a zívla jsem si.Vstala jsem z postele a šla jsem si učesat své blonďaté vlasy.Pak se obléknu a jdu snídat.

,,Ccccccrrrrrrrr." ve třídě nastane pankika.Byl test!Holky se začaly učit a kluci se vzájemně skoušeli.Jen já jsem měla o zábavu postaráno!Dívat se na Jackoba bych mohla pořád!

Avšak když Jackob projížděl očima po třídě uvízly mu a na mě a já jsem dělala že si ho nevšímám.Ale když se naše pohledy setkávaly častěji a častěji přišel Jackob k mé lavici a řekl,,Arrty potřeboval bych si s tebou promluvit!" pak se ke mě sklonil a pošeptal mi,,po škole u jídelny a přijď sama."Než jsem mu stačila odpovědět přiřítila se ke mně Moleny zamilovaná kamarádka a křikla na mne:

,,Ty jedna...co si to dovoluješ???on je můj, jen můj!!!Rozumíš??? A sedla si spět do své lavice.

Jackob se na mne pousmál a otočil se k tabuli.

,,Arrty?Arrtet!!!" zvolal Jackob když jsem přicházela k jídelně.

,,Arrtet kde jsi byla?" řekl nedočkavě.,,Měli jsme tělocvik." řekla jsem mu a napila se svého pití.Jackob se rozhrnul mikinu a dal pití zpět do batohu a pronesl nejistě,,Dnes ti to moc sluší..."

,,Ale k vuli tomu jsi ma nevolal že?" skočila jsem netrpělivě Jackobovi do řeči.,,Ne...kvuli tomu ne."řekl Jackob a pohladil mne pohladil po tváři.,,Jackobe?...Jackobe?!"vykřikla jsem když mě hladil po bocích.,,Když nebudeš křičet nikdo se to nedozví...",,Ale..ale..."

,,Psssst!Bude to tak lepší..." a začal mne svými rty jemně líbat a pomalu svlékat.Nevěděla jsem co mám dělat kluk o kterém tak često sním ve svých nejdivočejších snech mi projevoval lásku!Proč?Mám se bránit?V tu chvíli mne vyrušilo z myšlenek že mi Jackob rozepínal košilku a začal mi líbat břicho a krk.Avšak když mi rozepínal ramínko od podprsenky a znovu mi zulíbal rameno pohlédla jsem mu do očí a neviděla v nich nic jiného než zemnou prázdnotu uvědomila jsem si že tohle nic neznamená!Je to jen vášeň co ho k mne táhne...Využila jsem první příležitosti a když kelo auto řekla jsem Jackobovi že je to můj táta a že pro mě přijel.,,Ty už jdeš? otázal se Jackob po té co mi rozepnul druhé ramínko od podprsenky.,,Ano už jdu domů." a polonahá jsem odběhla za roh ulice.

,,Proč?Proč???" tázala jsem se sama sebe...,,Jak mi to mohl udělat?Já po něm nic nechtěla a on...on mně málem znásil...,,Sakra!" ozvalo se z poza rohu.,,Kurva!!!" ozvalo se znovu.Jackob!Vyjeklo mi v hlavě.Ovládla mne panika a úzkost.Spyšela jsem jeho kroky blíž a blíž až jsem otevřela dveře které mi byly nejblíže.

,,Prááásk" rozléhala se ozvěna po té co se dveře zabouchly.Snažila jsem se navléci  na sebe ramínka od podprsenky a potom...košile.Kde je má košile??? říkala jsem si v duchu když v tom se ozve jemný ale hluboký mužský hlas,,Kdo je tam?"

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Jul 27, 2015 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Bolest z mé láskyKde žijí příběhy. Začni objevovat