od spolužačky:
Přijde paní se dvěma dětmi a slyším jejich rozhovor na téma Ferdy Mravence.
,,Nevím, zeptáme se tety a uvidíme." řekla žena o něco hlasitěji a já zpozorněla.
V domnění, že bude paní někomu volat se pousměju nad tím, že její děti chtějí Ferdu Mravence. Bohužel, má domněnka se vyvrátila hned, jak ke mně přicupatalo jedno z dětí.
,,Teto, máte Ferdu Mravence?" zeptá se dítě, jehož dotaz je doplněn poznámkou od matky, že mělo prvně pozdravit. Dítě ještě dodatečně pozdraví a já v systému vyhledám, jestli máme knihy s Ferdou Mravencem. Po zjištění, že ano, se s dětmi v závěsu vydám do vnitra knihkupectví. Čekám, až přijdou, ukážu jim, kde se knihy nachází a odcházím. Po chvíli slyším: ,,To nebudu číst, je to moc dlouhý."
ČTEŠ
ze života knihkupce
HumorCo více dodat? Praxe v knihkupectví není vůbec nudná záležitost. O zábavu se starají malí i velcí zákazníci, věčně nepřítomná půlka personálu, rozbitá čtečka kódů, padající PoLoRaJchOvÉ i patnáctiletá holka prodávající muže po šedesátce a jejich ob...
