ŠPATNÝ SEN..¿ ČÁST 1, KAPITOLA PRVNÍ

5 0 0

od ningyolee_

od ningyolee_

Jsi v temné místnosti, svití na tebe jen slabé světlo.

Cítíš že tvoje nohy tě neposlouchají, nemůžeš se pohnout.. v temnotě vidíš pár očí hledící se přímo na tebe. Zvyšují se.. pomalu jsou blíže a blíže stropu, tím více se zvětšují.. a to monstrum je blíže než bylo. Její tělo je zdeformované. Má několik rukou a velké torso. Bolí tě oči, už je nemůžeš udržet otevřené a mrkneš. Monstrum je teď před tvou tváří.. má abnormální rychlost. Rychle uzavřeš oči, máš pocit že to je jediný způsob, jak se můžeš bránit. Nic neslyšíš.. ani necítíš oči toho monstrum hledící se na tebe.

Zajímá tě či odešlo.. podíváš se?

1) Ano, první paragraf.

2) Ne, druhý paragraf.

Otevřeš svoje oči.. místnost je znova temná, oči nestvůry už nejdou vidět.

Snažíš se pohnout, doufáš že se z téhle noční můry dostaneš.. ale nejde to. Tvé tělo je pořád zaseknuto na místě. Cítíš jemný průvan na tvém rameni.. jak??

Nejsou tady žádné okna. Najednou, ti to dojde. To není průvan.. to je někoho dech. Něco ti tahá nohu.. po tvém celém těle cítíš dotek rukou. Táhají tě do temnoty, můžeš už i hýbat hlavou.. podíváš se za sebe.. tvář. Vypadá to jako Satanova tvář, podle toho, jak ho knihy popisují. Satan tě uvěznil.

RESTART¿

Necháš je zavřené.. Cítíš někoho za tebou, tvé tělo se necítí už strnulé.

Rozhodneš se utéct, s tím že své oči neotevřeš. Nikdo se na tebe nehledí.. to monstrum už je pryč. Bežící do temnoty, vzbudíš se. Koukáš se okolo sebe, ale není to ještě konec. Tvá noční můra pokračuje, připadá ti to jako nekončící mučení. Nemáš ale na výběr. Začneš se koukat okolo sebe, jsi v nějaké chodbě.

Vypadá to jako nemocniční chodba, vidíš pokoje pro pacienty, vypadají opuštěně. Celá chodba vypadá staře, jako kdyby jí někdo nechal na rozpadnutí přes 50 let. Na stropu jsou samé pavučiny a na nich jsou pavouci s jejich stravou.

Rozhodneš se podívat do pokojů a po dalších možných patrech. Co hledáš?

1. Tabletky, už to nezvládám. (První paragraf)

2. Démoni, chci se pobavit. (Druhý paragraf)

3. Východ, chci odejít. (Třetí paragraf)

Rozhodneš se prohledat kanceláře, na to abys našel tabletky na uklidnění.

V jedné skříni, najdeš malou lahvičku s divně vypadající tekutinou. Napiješ se toho, nemáš už co ztratit, jsi strašně unavený z tohodle. Pocítíš hroznou bolest v tvém srdci a tvůj krk začně svědit, a ty padneš k zemi. Dušíš se tou tekutinou, a ta lahvička ti spadne, všude na podlaze je sklo.. s tvojím posledním dechem se podíváš na ty kousky skla.. byla na tom lebka s skřízenými hnáty.

RESTART¿

Rozhodl jsi se že půjdeš najít nejbližší záchody, aby jsi vyvolal démony, protože ti to připadá sradovní. Když vejdeš do záchodů pro ženy, zaklepeš na třetí dveře, „Hanako, Hanako.. jsi tam?", poslední světlo v místnosti se vypne, díky tomu je celá místnost temná. Cítíš tenkou dlaň na tvém rameni, rychle se otočíš. Nikdo tam není. Ty zdrhneš, bojíš se o svůj život. Ale, když se pokusíš vyjít z dvěří, spadneš do díry, která se objevila před nimi. „To tam nebylo?!", zakřičíš, padající do temnoty. Spadl jsi na své záda, ale žíješ? Koukáš se okolo sebe.. vidíš pouze hroby.

Rozhodneš se hledat východ. Když jdeš po schodech, všimneš si toho že jsi byl na třetím patře. V ten moment co jsi na posledním schodu, vidíš nějakou postavu, je to vysoká žena. Její tvář je krásná, kromě jejích úst, její koutky jsou protržené po její uši. Zatím na tebe nereagovala, ale kouká se přímo na stranu kde jsi ty. Potichu jdeš dopředu, už se na tebe nehledí. Možná.. je slepá? V ten moment co jsi blíže k východu, začneš utíkat. Najednou se cítíš, jako kdyby jsi padal. Podíváš se okolo sebe.. nebyl to dlouhý pád. Jsi pořád naživu, okolo tebe vidíš hroby. Ještě to neskončilo.