,,Né... Já... To ne v pohodě. Jen prosím ať nesedí vedle nás na film," poprosím ho a nasadím co nejpřesvědčivější falešný úsměv, který jsem schopna vykouzlit na tváři. ,,Děkuju." V Louiho obličeji se zračí úleva. ,,Neděkuj. Tohle je tvoje akce. Nemám právo si poroučet, koho bych tady chtěla a koho ne." Je to pravda. Tohle je jeho úspěch ne můj.
,,I tak děkuju," usměje se na mě. Ale úsměv na jeho tváři nevydrží moc dlouho. Moje a Niallovo nevyhnutelné opětovné shledání na nás oba dolehne jako mlha na podzimní Londýn.
,,Můžu si dát něco z mini ledničky?!" ozve se z útrob hotelového pokoje hlas mého syna. ,,Ne." ,,Ano." Střelím po Louisovi naštvaným pohledem. Bezeslov mu jasné sdělím, tě o tomhle rozhoduju já. Jen nevině pokrčí rameny. ,,Ne. Za chvíli bude večeře," zavolám na něj. Jako odpověď se ozve jen naštvané zabrblání.
S Louisem se domluvíme, že na večeři půjdeme společně se Zaynem a Ally až přijedou a prozatím se rozloučíme. Pak už taky zapluju do pokoje a nestačím se divittomu luxusu, který nabízí.
I když jdou tady dvě velké postele, už teď je mi jasné, že Aiden pravděpodobně stejně skončí ve stejné pisteli jako já, ale je mi to jedno.
Zapnu Aidenovi na chvíli televizi a než se nedějeme, je šest večer, což znamená čas začít se chystat na večeři. Aiden se rozhodne, že si chce oblečení vybrat sám, takže je teď v pokoji bordel, protoze vytahal z kufru všechno oblečení, aby si vybral, co si vezme na sebe.
Sama se převléknu jen do mikiny a džínů, takže moc neřeším, že si Aiden vybral tričko s traktorem, které se asi úplně nehodí na večeři se světoznámým zpěvákem.
***
,,Aidene! Bože! Vrať se!" volám na svého syna a je mi jedno, že jsem asi právě vzbudila půlku hotelu. On se jen zasměje a peláší dál za Louisem. Oni mě fakt jednou privedou do hrobu. Jaký normální dospělý člověk se rozhodne hrát na honěnou s dítětem, které má už dávno spát. No dobře, Loui asi není úplně normální.
,,Louisi! Přísahám, že až vás chytím, dostanete co proto!" vyhružuju mu s nadějí že zastaví. Ale jakoby mě neslyší a dál běží chodbou. Vtrhne do hotelového baru a Aiden za ním.
Když rozrazím dveře do baru, už mi oba zmizí v davu, nedbající ja pohoršené pohledy ostatních hostů. Zahlédnu Louise jak míří s Aidenem k baru a žádá barmana o pití. Ten jen přikývne a pití mu přichystá. Loui ho podá Aidenovi, ale nic si z toho nedělám, protože vím, že je to jen šťáva.
Sama dojdu k barovému pultu a kecnu si na barovou stoličku. Vím, že se Loui o mého syna postará, i když to tak někdy nevypadá. Ale on sám má přece syna, no ne?
Požádám o vodu a vděčně přikývnu, když mu barman nabídne i led. ,,Pardon, neznáme se náhodou?" ozve se mi za zády. Přimrznu na místě a zdráhám se otočit.
Ne. Ne, ne, ne.
,,J-já..." snažím se ze sebe něco vymáčknout, ale z plic mi zmizel všechen vzduch. Pomalu se otočím. ,,Kelly?" hlesne, teď už brunet, sotva slyšitelně a jeho irský přízvuk už je jen těžko rozpoznatelný. ,,Ne." Můj hlas je potichý, ale odhodlaný. ,,Co ne?" zeptá se zmateně. V očích se mu prolíná tolik emocí, ake úspěšně je ignoruju.
Sjedu ho ledovým pohledem bez jediné emoce. ,,Je mi líto , ale neznám vás. Musel jste si mě s někým splést." Pevně se mu podívám do očí odhodlaná neustoupit ani o píď.
Už dávno jsem se naučila zamykat svoje emoce pod zámek. Teď se moje city sice derou na povrch a stojí mě spoustu úsilí, aby se mi neprimítly v obličeji a očích, ale nakonec nedám nic najevo. Jen ledový, krutý klid.
Niall mi pohled opětuje a mě bolí koukat se do těch stejných očí, jako má můj syn. Malém vyměknu, ale při vzpomínce na svého syna si vybavím jeho slova, a odhodlání ho znovu nepustit k sobě ještě zesílí.
Je to kruté? Asi ano. Ake byla jeho slova krutá? Rozhodně.
,,Kelly..." při jeho oslovení sebou trhnu, ake doufám, že si toho nevšimne. Chvíli na sebe jen mlčky hledíme. On v bílém polo tričku a černých kalhotech. Já v mikině, teplákach, nenamalovaná a neučesaná. Takhle jsem si naše setkání rozhodně nepředstavovala.
Bezradně koukám jak se mu v očích mění emoce. Vzpomínky. Lítost. Smutek.
Láska.
,,Mami! Pomoc! Středa Loui mě nesmí chytit." Moje malé zlatíčko mě přišlo opět zachránit. Vděčná za jeho skvělé načasování se k němu rychle otočím a on mi vběhne do náruče. Vyzvednu si ho do náruče, aby byl ve stejné úrovni jako já, a zářivé se na něj usměju. Na Nialla rázem zapomenu, protože Aiden ne teď můj svět.
,,To se bojíš tolik, že ses běžel schovat k mamince skvrně? Ty srábotka..." Louiho slova vyzní do prázdna a úsměv mu zmizí z tváře, jen co uvidí Nialla.
,,To je můj s-" ,,Pojď, půjdeme Aidene. Už je čas jít spát." Otočím se k odchodu, ale ještě před tím střelím po Niallovi pohledem, kterým mu jasně sdělím, že to jeho syn není. Mohl být, ale sám zvolil si jinak.
***
Sálem se rozlehne obrovský potkesk a na velkém plátně se rozběhnou závěrečné titulky. Film byl sice úžasný, ale zároveň se mi uleví, že už skončil, protože Aiden sebou už alespoň třičtvrtě hodiny mele na sedačce a nudil se.
Chvíli trvá, než se všichni přesunou do místnosti, kde bude konat after party, ale já zamířím s Aidenem směrem k východu. ,,Kelly! Počkej!" S úsměvem se otočím za hlasem své dobré kamarádky. Ally se se svým přítelem dere skrze dav smerem k nám.
,,Ty už jdeš?" zeptá se zmateně. ,,Aiden musí jít spát," vysvětlím s trochu smutným úsměvem. Ráda bych tu zůstala, ale Aiden má přednost před tím, co chci já. Zayn mi to asi uvidí na očích, protože promluví: ,, Klidně ho uložím a zustanu s ním jestli chceš." Chvíli na něj jen překvapeně koukám. Tohle jsem opravdu nečekala.
,,Nekoukej tak," zasměje je Zayn. ,,Já ti nevím," váhám pořád. ,,Vždyť už je to velkej kluk. A Zayn je dospělej," přidá se Ally. Aiden mě zatahá za šaty. ,,Prosím mami. Mi to se strejdou Zaynem zvladneme, slibuju." Podívá se na mě písma očima a já se vzdám.
,,Dobře," souhlasím nakonec. ,,Zayne, tady máš kartu od pokoje. Pyžamo má na posteli. Ujisti se, že má vyčištěný zoubky a už mu nedávej nic sladkého, jasný? Jo a telku max půl hodiny." dám Zaynovi instrukce a výhružně se na něj podívám, aby pochopil, že jestli neuposlechne moje pokyny, budu naštvaná.
,,Neboj. Však my to zvládneme," ujistí mě a než si to stihnu rozmyslet, vydá se i s Aidenem ven. ,,Budu zpátky tak za dvě hodinky," zavolám na něj ještě, ale pochybuju, že to slyšel. Pak už to nechám být, protože mě Ally odtáhne směrem k baru.
Hello lovers,
další kapitola venku. Doufám, že se líbí. Nezapomeňte zanechat vote nebo komentář.
Love ya
- Nina xx
ČTEŠ
Over and Over /N.H./
FanfictionPřed dvěmi lety jsem ztratila lásku, u které jsem myslela, že vydrží navždy. Osud to ale naplánoval jinak a teď se rozhodl mi vrazit další životní facku. Rozhodl se mi do života vrátit JEHO. Prosím nekopírujte můj příběh. Děkuju. Ps.: Příběh budu op...